22 C 88/2026-18 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne 21. 3. 2026, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 19 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 000 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že uzavřel s žalovanou dne 6. 2. 2024 Smlouvu o úvěru číslo , hodnota, -, Anonymizováno, ve výši 27 270 Kč (skládající se z jistiny ve výši 15 000 Kč a ze souhrnného poplatku ve výši 12 270 Kč), podle které měla žalovaná splácet týdně částku 455 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaná uhradila částku ve výši 8 270 Kč. Žalobce tuto částku započetl nejprve na: a) úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) úhradu poplatků za prodlení se splácením úvěru, d) úhradu poplatku za zpracování a doručení úvěru, e) úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek úvěru a dále na úhradu jistiny úvěru dílem ve výši 83,47 % a na úrok za poskytnutí úvěru dílem ve výši 16,53 %. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalované, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, tisk a zhotovení dokumentů potřebných pro smlouvu. Podle platební historie žalovaná splácela půjčku nepravidelně: Celkem uhrazenou částku 6 300 Kč vydělila žalobkyně týdenní splátkou ve výši 455 Kč a vypočetla tak, kdy se žalovaná skutečně dostala do prodlení, pokud by splácela tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně nastala ke dni 1. 4. 2025 a datum prodlení dne 2. 4. 2025.2. Usnesením soudu, č. j. 22 C 88/2026-8 ze dne 31. 3. 2026, byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval a prověřoval podle zákona č. 256/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství.3. Žalobce v podání ze dne 9. 4. 2026 uvedla, že posuzovala a prověřovala schopnost žalované splácet úvěr kontrolou v databázi neplatných dokladů, kontrolou předložených dokumentů v Evidenční kartě klienta při jejím sepisování, kontrolou RČ a OP dálkovým systémem společnosti Credit Check, s. r. o., kontrolou aktuálního počtu exekucí v databázi Centrální evidence exekucí prostřednictvím Credit Check, s. r. o., náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, kontrolou platební historie klienta u jejich společnosti, vyhodnocením aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta zaznamenaných v Evidenční kartě klienta sepsané před samotným poskytnutím úvěru a vyhodnocením příslušné lokality bydliště, stejně tak i lokality zdrojů příjmu klienta, a to na základě vědomostí a praxe z „terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Po provedeném dokazování vzal za prokázané, že žalobce jako věřitel se zavázal, že poskytne žalované jako klientovi na základě smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 6. 2. 2024 částku v celkové výši 27 270 Kč. Žalovaná převzala tuto částku osobně, což stvrdila svým podpisem. Poskytnutou částku ve výši 15 000 Kč, úrok ve výši 2 970 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 4 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek se žalovaná zavázala uhradit v šedesáti týdenních splátkách po 455 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 70,79 % (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 2. 2024). Žalovaná dosud na předmětný úvěr uhradila celkovou částku ve výši 8 270 Kč. Žalobce dne 13. 8. 2025 zaslal žalované předžalobní upomínku k úhradě dlužné částky 19 000 Kč do sedmi dnů, kterou žalovaná do dnešního dne neuhradila (z předžalobní upomínky, z podacího lístku). Žalovaná uvedla mzdu ve výši 18 274 Kč, životní výdaje na bydlení ve výši 4 872 Kč a životní minimum na ověření ve výši 4 860 Kč. Dále uvedla, že má nebankovní závazky ve výši 1 000 Kč (z Finančních údajů o klientovi). Za měsíc prosinec 2023 byla vyplacena žalované na účet částka 18 688 Kč jako příjem ze zaměstnání (z Výplatní pásky za 12/2023).7. Soud posoudil smlouvu jako smlouvu o zápůjčce uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalované jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).8. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.17. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.18. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je z