29 C 322/2020-110 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, [právnická osoba], uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalované zápůjčku ve výši [částka], a to převodem na bankovní účet žalovanou uvedený. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky [anonymizována dvě slova], účinné ke dni uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku do dne [datum], svou povinnost však nesplnila, ničeho ani částečně neuhradila a dluží tak částku [částka] představující neuhrazenou jistinu poskytnuté zápůjčky. Původní věřitel, jakožto postupitel a [právnická osoba], jakožto postupník, uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek [anonymizována dvě slova] za jejími dlužníky – fyzickými osobami blíže uvedenými v příloze [číslo] k této smlouvě. Následně [právnická osoba], jakožto postupitel, a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek [anonymizována dvě slova] za jejími dlužníky – fyzickými osobami blíže uvedenými v příloze [číslo] k této smlouvě. Jednou z postoupených pohledávek je i pohledávka, jejíhož zaplacení se žalobkyně domáhá v tomto řízení. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění datovanou dne [datum], avšak bez úspěchu. 2. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 6. 8. 2020, č. j. 14 C 166/2020-95, vyslovil Okresní soud v Prostějově svou místní nepříslušnost a věc po právní moci tohoto usnesení postoupil místně příslušnému Okresnímu soudu v Olomouci. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalobkyně ani žalovaná nevyjádřily. Žalovaná byla poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto za souhlasu účastníků řízení, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě, rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud skutková zjištění a z nich vyplývající závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši [částka], a to převodem na bankovní účet žalovanou uvedený. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky [anonymizována dvě slova], účinné ke dni uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku [anonymizována dvě slova] do dne [datum], svou povinnost však nesplnila, ničeho ani částečně neuhradila a dluží tak částku [částka] představující neuhrazenou jistinu poskytnuté zápůjčky. Pohledávka za žalovanou, jejíhož zaplacení se žalobkyně domáhá v tomto řízení, byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], která dříve pohledávku nabyla od [anonymizována dvě slova] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění datovanou dnem [datum], avšak bez úspěchu. 6. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 8. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalovaná pohledávka. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl finanční prostředky ve výši [částka], které byla žalovaná povinna splatit do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala uzavření platné smlouvy o zápůjčce a poskytnutí částky [částka] žalované, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že předmětný dluh žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci uhradila, resp. že dluh zanikl jinak. S ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, a to pro její procesní pasivitu, soud jí žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně příslušenství, jehož vyčíslení a splatnost taktéž shledává správnou. 14. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky ve výši [částka], když advokátka žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí [částka]. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku.