11 C 250/2021-42 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8 909 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku vyplývajícího ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 19. 4. 2015 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. 2. Žalovaná při jednání soudu dne 20. 10. 2021 uvedla, že vznáší námitku promlčení, neboť smlouva byla uzavřena již dne 19. 4. 2015 a splatnost dluhu nastala dne 14. 2. 2016. Dále namítla, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně prověřila její úvěruschopnost, když v době uzavření smlouvy byly proti ní vedeny exekuce, o kterých v té době nevěděla. V současnosti je proti ní vedeno osm exekucí. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Předmětem řízení je zaplacení částky 8 909 Kč s příslušenstvím. Soud dospěl k těmto závěrům o skutkovém stavu: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (jejíž právním nástupcem se následně stala v důsledku fúze sloučením dne 30. 9. 2016 společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec]), poskytla na základě smlouvy„ o půjčce“ [číslo] uzavřené dne 19. 4. 2015 žalované spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit dluh s poplatky a úrokem v 43 týdenních splátkách po 263 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 637 Kč se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 100 Kč. Při uzavření smlouvy zvolila žalovaná doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 172 Kč. Podle smlouvy měla žalovaná uhradit celkovou dlužnou částku nejpozději dne 14. 2. 2016. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni 14. 2. 2016 nebyla dlužná částka v plné výši uhrazena, proto se neuhrazená jistina ve výši 6 981,84 Kč od 15. 2. 2016 do zaplacení úročí úrokem ve výši 20,98 % ročně. Žalovaná uhradila celkem částku 2 400 Kč, z toho na jistinu 18,16 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 637 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 254,44 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 453,28 Kč a na poplatek za životní pojištění 37,12 Kč Poslední splátku uhradila žalovaná dne 19. 5. 2015. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 (účinnou téhož dne) pohledávku za žalovanou včetně všech práv a povinností na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalobkyně požaduje zaplacení dluhu i s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 2 160,72 Kč (úrok 8,05% ročně z částky 6 981,84 Kč od 22. 2. 2016 do data postoupení pohledávky 6. 12. 2019), s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 659,79 Kč (úrok 20,98 % ročně z částky 6 981,84 Kč od 15. 2. 2016 do data postoupení pohledávky 6. 12. 2019), se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 981,84 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 6 981,84 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve lhůtě 3 dny od právní moci rozsudku. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 8. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Podle § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 13. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky. 14. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Soud dále dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalované došlo dne 19. 4. 2015 k platnému uzavření smlouvy o půjčce (o úvěru), na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit dluh s poplatky a úrokem v 43 týdenních splátkách po 263 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 637 Kč se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 100 Kč. Celkově se tedy žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 11 309 Kč, přičemž bylo prokázáno, a uvádí to i sama žalobkyně v žalobním návrhu, že celková dlužná částka byla splatná nejpozději dne 14. 2. 2016 (podle smlouvy o půjčce byla první splátka splatná nejpozději sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá další následující splátka až po poslední byly splatné do konce následujícího týdenního období). Že se jedná o smlouvu o úvěru (resp. spotřebitelském úvěru) a nikoliv o smlouvu o půjčce, jak je tato smlouva nazvaná, dovodil soud především z obsahu smlouvy, kdy žalované byly poskytnuty v hotovosti v den podepsání smlouvy finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit včetně dohodnutého úroku dále je to zjevné také ze samotného označení smluvních stran („ Úvěrující“), z odkazu na zákon o spotřebitelském úvěru v samotné smlouvě, a ze znění smluvních podmínek. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nejpozději do 14. 2. 2016 celkovou dlužnou částku neuhradila (žalobkyně v žalobním návrhu uvádí, že poslední splátku žalovaná zaplatila dne 19. 5. 2015), mohla žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, požadovat od 15. 2. 2016 zaplacení celé dlužné částky a v tento den začala současně běžet tříletá promlčecí lhůta, která uběhla dne 15. 2. 2019. Pakliže tedy žalobkyně podala žalobu teprve dne 26. 5. 2021, byla v této době její pohledávka vůči žalované promlčená, k čemuž soud s ohledem na námitku promlčení přihlédl a žalobu zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná, proto jí žádná náhrada nákladů řízení nenáleží. Žalovaná naopak byla ve věci zcela úspěšná, avšak práva na náhradu nákladů řízení se vzdala.