11 C 367/2020-47 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím jako nezaplaceného televizního poplatku za období od [číslo] – [číslo] a za [číslo] po 135 Kč. 2. Žalovaný v odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, který převzal na adrese [adresa žalovaného], uvedl, že prokazatelně nebydlí na soudem uvedené adrese a nesleduje na ní televizi. 3. K jednání nařízenému na den 10. 2. 2021 se účastníci nedostavili, soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Předmětem řízení je zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím. 6. Pokud se týká závěru o skutkovém stavu, bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala písemně dne 29. 5. 2019 žalovaného, aby se přihlásil k placení televizního poplatku ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, pokud vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu více než 1 měsíc užívá televizní přijímač, neboť je evidovaným odběratelem elektrické energie na adrese [adresa]. V případě, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu více než 1 měsíc neužívá televizní přijímač, byl žalovaný vyzván, aby zaslal vyplněné čestné prohlášení do 30 dnů od doručení výzvy. V případě, že nesplní žalovaný svoji oznamovací povinnost dle zákona č. 348/2005 Sb., bude považován za poplatníka televizního poplatku a zařazen do evidence poplatníků s povinností platit televizní poplatky. Výzva s čestným prohlášením byla žalovanému zaslána na adresu [adresa žalovaného] (zásilka uložena u pošty dne 30. 5. 2019, vložena dne 12. 6. 2019 do adresátem užívané schránky, protože si ji nevyzvedl ve stanovené lhůtě). Žalovaný na tuto výzvu nereagoval, žalobkyně ho proto zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatek, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 29. 8. 2019, zaslaným rovněž na adresu [adresa žalovaného]. Za shora uvedené období dluží žalobkyni částku 675 Kč (5 x 135 Kč). Žalobkyně dopisem ze dne 15. 3. 2020 zaslaným na stejnou adresu vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 786,67 Kč (765 Kč + úrok 21,67), přičemž tato zásilka byla vložena dne 2. 4. 2020 do adresátem užívané schránky, protože si ji nevyzvedl ve stanovené lhůtě. Dále byl žalovaný upomínán o zaplacení dlužné částky dopisy ze dne 27. 5. 2020 (zásilka uložena u pošty dne 1. 6. 2020), 15. 7. 2020 (zásilka uložena u pošty do 21. 7. 2020, vložena dne 4. 8. 2020 do adresátem užívané schránky, protože si ji nevyzvedl ve stanovené lhůtě). Dlužnou částku žalovaný dosud neuhradil. 7. Dle ust. § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 8. Dle ust. § 10 téhož zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 9. Po právní stránce soud uzavírá, že s ohledem na shora citované právní normy je nárok žalobkyně důvodný. 10. Žalobkyně vyzvala písemně dne 29. 8. 2019 žalovaného, aby se přihlásil k placení televizního poplatku ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, pokud vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu více než 1 měsíc užívá televizní přijímač. V případě, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu více než 1 měsíc neužívá televizní přijímač, byl žalovaný vyzván, aby zaslal vyplněné čestné prohlášení do 30 dnů od doručení výzvy. Jelikož na výzvu žalovaný nereagoval, tedy nesplnil svou oznamovací povinnost, a je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě na adrese [adresa], stal se v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 uvedeného zákona poplatníkem televizního poplatku s povinností platit ho České televizi. Žalovaný svou povinnost platit televizní poplatek za shora uvedené období nesplnil a dluží žalobkyni částku 675 Kč (tj. 5 x 135 Kč), i když žalobkyní byl opakovaně písemně upomínán v souladu s ustanovením § 10 uvedeného zákona. Zákon v tomto případě podrobnosti doručování této výzvy nijak nespecifikuje, znamená to tedy, že uvedená podmínka je splněna již tehdy, je-li takováto výzva písemně vyhotovena a odeslána na známou adresu poplatníka. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvy nereagoval, vzniklo žalobkyni právo domáhat se svého nároku u soudu, a to včetně úroku z prodlení. 11. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 675 Kč jako dluh na televizních poplatcích za shora uvedené období. Ohledně příslušenství soud postupoval v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku v platném znění ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením jednotlivých dlužných částek a zákonné úroky z prodlení od prvého dne prodlení do dne podání žaloby z nich činí za shora uvedené období celkem částku 60,29 Kč. 12. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch, náklady řízení ve výši 1 126 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zmocněnci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 400 Kč za 2 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci s přípravou, podání žaloby) a 2 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č.177/1996 Sb. v platném znění a 21% DPH z těchto částek v celkové výši 126 Kč, neboť zmocněnec žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. 14. Podmínky pro aplikaci § 14b) vyhl. č. 1777/1996 Sb. v platném znění jsou splněny, neboť řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (např. u OS [obec] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.