12 C 216/2021-81 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne 7. 6. 2021 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne 18. 12. 2015 smlouvu o spotřebitelském úvěru prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná poslala právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru, smlouva byla uzavřena přijetím návrhu smlouvy žalovanou a poté jí byly na jí sdělený účet č. [bankovní účet] zaslány finanční prostředky ve výši 4 500 Kč. Úvěrovanou částku se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit nejpozději do 17. 1. 2016. Žalovaná ovšem neuhradil dlužnou částku řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím upomínky vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Dne 1. 1. 2021 došlo na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně dne 2. 2. 2021 zaslal žalované předžalobní upomínku, kde žalovanou vyzval k uhrazení dluhu. Jelikož neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho, žalobkyně požadovala zaplatit jistinu ve výši 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení. 2. Dne 14. 6. 2021 vydal Okresní soud v Olomouci na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou. Z tohoto důvodu byl usnesením ze dne 9. 8. 2021 zrušen. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně se vyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Soud z obsahu spisu nemá za prokázané tvrzení žalobkyně, že dne 18. 12. 2015 byla mezi žalovanou a společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru a že by se tato společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč. Žalovaná zřejmě poskytla své osobní údaje ke zpracování firmě creditON.cz s. r. o., která jí zaslala návrh“ smlouvy o zápůjčce”. Ta nebyla žalovanou nijak podepsána a označení stran smlouvy ani druhu smlouvy neodpovídá žalobním tvrzením žalobkyně. Rovněž zkoumání úvěruschopnosti žalované nebylo soudu žalobkyní nijak doloženo. Dle částečného výpisu z účtu však byla dne 18. 12. 2015 na účet žalované poskytnuta částka 4 500 Kč. Dne 1. 1. 2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako nabyvatelem. Dne 2. 2. 2021 byla žalovaná společností [právnická osoba] informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. Téhož dne byla žalovaná prostřednictvím předžalobní upomínky právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky. Dne 2. 2. 2021 byla žalované odeslána doporučená zásilka. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. 9. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalované nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, jak bylo v žalobě tvrzeno. Taková uzavřená smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou totiž soudu nebyla k důkazu předložena. Doložen byl pouze částečný výpis z účtu o poukázání částky 4 500 Kč žalované dne 18. 12. 2015. Nároky z neexistující smlouvy je tak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neexistující smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaná byla tedy soudem zavázána uhradit 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 18. 1. 2016. Žalobkyně prokázala, že došlo k řádnému postoupení pohledávky na ni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Bylo pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté prostředky splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. 10. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení a to za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) a 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek. 11. O lhůtě k plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1, věta první o. s. ř. jako o obecné třídenní. [obec] plnění nákladů řízení je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.