12 C 368/2020-42 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou [datum] u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky 1 016,46 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o bankovních službách pro č. účtu [bankovní účet], jejímž předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu pro žalovanou žalobkyní. Běžný účet byl veden pod č. [bankovní účet] a součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a sazebník. Žalovaná se zavázala, že v případě nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoliv důvodu je žalovaná povinna neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky vč. příslušenství. Žalovaná byla dne [datum] písemně informována, že z důvodu nesplácení úvěru, který byl žalobkyní poskytnut, žalobkyně odstupuje od smlouvy o bankovních službách a dne [datum] došlo k oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek. Zároveň došlo k převedení pohledávky z běžného účtu na účet pohledávek č. [bankovní účet] ve výši 1 016,46 Kč. Žalobkyně za žalovanou ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající se z jistiny ve výši 1 016,46 Kč a zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni zrušení účtu do zaplacení. 2. Žalovaná se nevyjádřila k podané žalobě. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas dne [datum]. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění i závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o bankovních službách, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně zřídit a vést běžný účet a závazek žalované v případě nepovoleného debetu uhradit neprodleně žalobkyni veškeré dlužné částky vč. příslušenství. Nedílnou součást Smlouvy tvoří Sazebník, Všeobecné obchodní podmínky. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Žalovaná byla dne [datum] písemně informována, že z důvodu nesplacení úvěru, který ji byl žalobkyní poskytnut, žalobkyně odstupuje od smlouvy o bankovních službách a dne [datum] došlo k oznámení o zrušení účtu a zřízení účtu pohledávek a vzhledem ke skutečnosti, že běžný účet k tomu dni vykazoval debetní zůstatek ve výši 1 016,46 Kč, byla tato pohledávka převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet]. Vše v souladu s ustanovením všeobecných obchodních podmínek. Celková výše žalované pohledávky odpovídá částce 1 016,46 Kč, jakožto jistiny a dále je požadováno zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni zrušení čtu do zaplacení. Žalované byla dne [datum] zaslána předžalobní výzva k úhradě žalované částky. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 5. Soud z předložených listinných důkazů po právní stránce uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaná dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu a že poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku včetně zákonného úroku z prodlení. O lhůtě k plnění ve výroku I. bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1, věta první o. s. ř. jako o obecné třídenní. 6. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů. V daném případě pak náklady řízení tvoří soudní poplatek v částce 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci, sepis žaloby a výzva k plnění), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech - viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11 naposledy jen u OS Olomouc věci sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] ad.), včetně 21 % DPH z těchto částek. [obec] plnění je v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.