13 C 126/2021-22 — Okresní soud v Olomouci

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím, jakožto přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, jakožto sankce za jízdu bez platného jízdního dokladu, a jízdného ve výši 24 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] jel žalovaná vozidlem žalobkyně bez platného jízdního dokladu. Splatnost pohledávky nastala do 15 kalendářních dnů od provedení kontroly. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud žalobkyni dlužnou částku neuhradil, domáhá se žalobkyně svého nároku soudní cestou. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne [datum] v [údaj o čase] hod. kontrolován kontrolorem žalobkyně na lince [číslo] když žalovaný se při kontrole neprokázal jízdním dokladem. Žalovaný zápis o provedené přepravní kontrole podepsal. V přepravních podmínkách žalobkyně, o nichž byl informován žalovaný, si žalobkyně vymezila přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu. Výše jízdného činila dle ceníku žalobkyně částku 24 Kč. Splatnost pohledávky nastala do 15 kalendářních dnů od provedení kontroly. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Podle § 2550 o. z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2551 o. z. dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. Dle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně činí výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu 1 500 Kč za každého cestujícího. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle ust. § 37 odst. 5 z. č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující mimo jiné povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Dle ust. § 37 odst. 6 z. č. 266/1994 Sb., o drahách, stanoví dopravce v přepravních podmínkách výši přirážky. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Podle ust. § 49 odst. 3 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Podle ust. § 4 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. Soud s ohledem na výše citované právní normy uzavírá, že žalobkyně prokázala, že žalovaný použil její dopravní prostředek bez platného jízdního dokladu a vznikla mu tak povinnost uhradit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. V dané procesní situaci bylo pouze a jen na žalovaném, aby tvrdil a současně soudu prokázal, že žalobkyni žalobní nárok byť částečně uhradil. Žalovaný tuto skutečnost netvrdil a z provedeného dokazování se nepodává. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost opírající se o shora uvedenou právní úpravu, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 1 524 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení, kdy počátek prodlení a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu a zákonu neodporují. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní lhůta, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náhrada nákladů nezastoupeného účastníka v paušální výši dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., tj. částka 300 Kč za každý úkon dle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. v daném případě 200Kč za dva úkony, a to podání žaloby a předžalobní výzvu k úhradě. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 600 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.