17 C 209/2021-54 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 13. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení úroku ve výši 2 % ročně z částky 9 000 Kč od 28. 3. 2020 do zaplacení, s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla žalovanému dne 7. 6. 2019 bez právního důvodu částku 9 000 Kč, kterou žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil, přestože k tomu byl upomínán. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na [právnická osoba] OŰ, reg. [číslo] která jí dále postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2020. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze úhradu zákonného příslušenství, nikoli vydání bezdůvodného obohacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka k vydání bezdůvodného obohacení dne 26. 3. 2020, přičemž týž den se upomínka dostala do sféry žalovaného. Splatnost pohledávky tak nastala dne 27. 3. 2020. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila prostřednictvím svého zástupce. 3. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud z provedených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovanému byla dne 7. 6. 2019 zaslána od právního předchůdce žalobkyně na jeho bankovní účet částka 9 000 Kč, pod var. symbolem [číslo]. Žalovanému byla dne 26. 3. 2020 zaslána emailem předžalobní upomínka k úhradě dlužné částky vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně. 5. Z úřední činnosti soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], změněným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 9 000 Kč od 28. 3. 2020 do zaplacení. 6. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy a z nich zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobkyně prvně prokázala, že je v řízení aktivně věcně legitimována, neboť na ni pohledávka za žalovaným přešla na základě platně uzavřených smluv o postoupení pohledávek. Dále bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku 9 000 Kč, a že žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky emailem dne 26. 3. 2020. Dlužná částka se tak stala splatnou následující den, tj. 27. 3. 2020. Jelikož žalovaný ničeho na svůj dluh neuhradil, dostal se od 28. 3. 2020 do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, které nabyl. Žalobkyni tak vznikl od 28. 3. 2020 nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 9 000 Kč ve výši stanovené v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. K datu 28. 3. 2020 činila výše zákonného úroku z prodlení 10 % ročně. Jelikož žalobkyni již byl přiznán rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], změněným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zákonný úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 9 000 Kč od 28. 3. 2020 do zaplacení, oprávněně se v tomto řízení domáhá úhrady„ zbývající části“ zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 9 000 Kč od 28. 3. 2020 do zaplacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 578 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k úhradě) po 300 Kč v celkové výši 900 Kč podle § 6, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále 3 režijní paušály po 300 Kč v celkové výši 900 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH v celkové výši 378 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 578 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. Za úkon – podání ze dne 2. 11. 2021 žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť uvedeným podáním zástupce žalobkyně pouze zopakoval tvrzení v žalobě a omluvil nepřítomnost u nařízeného jednání.