17 C 230/2021-28 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 23. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 3 340 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 14. 12. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku 12 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu se souhrnným poplatkem 9 240 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 17 900 Kč, která byla započtena na půjčenou jistinu v poměru 56,497 % a na souhrnný poplatek v poměru 43,503 %. Žalobkyně požaduje také zákonný úrok z prodlení od doby předepsané splatnosti smlouvy, tj. od 8. 2. 2018. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované na základě informací od žalované a lustrací žalované v dostupných databázích. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila. 3. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 15. 12. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout v hotovosti při podpisu smlouvy úvěr ve výši 12 000 Kč. Doba trvání závazku byla stanovena na 60 týdnů. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 4 200 Kč, poplatkem za zpracování a doručení ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 640 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí částky 12 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalovaná seznámena s Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, což stvrdila svým podpisem. Dále žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru vyplnila tzv. evidenční kartu klienta, ve které uvedla požadovanou výši úvěru, své osobní údaje, adresu výběru, že bydlí ve spolubydlení, má učňovské vzdělání, je vdaná, nevlastní vozidlo ani nemovitost, není trestně stíhaná a nemá u žalobkyně jinou půjčku. Nakonec uvedla, že je v invalidním důchodu, její čistý měsíční příjem činil 20 309 Kč a odhadované měsíční výdaje činily 13 700 Kč, z toho 3 750 Kč za nájem, 1 750 Kč za energie a 200 Kč za telefon. Údaje v kartě byly ověřeny občanským průkazem žalované, výpisy z bankovního účtu (3x), výměrem podpory, výměrem dávky a nájemní smlouvou. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 17 900 Kč v období od 50. týdne roku 2016 do 47. týdne roku 2019. Dne 30. 11. 2020 žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, ve které ji vyzvala k úhradě nedoplatku ve výši 3 340 Kč, splatného dne 7. 2. 2018. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 7. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely platnou smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně žalované poskytla v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 12 000 Kč, kterou byla žalovaná povinna vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 240 Kč v 60 týdenních splátkách po 354 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala uzavření platné smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalované, bylo dále na žalované, aby soudu tvrdila a prokázala, že žalobkyni uhradila víc, než je tvrzeno v žalobě, příp. že dluh zanikl jinak. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila, neboť byla po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 3 340 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru a dlužného poplatku spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru podle smlouvy (uplynutím 60 týdnů) do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 400 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.