20 C 181/2021-30 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 175 Kč příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 24. 1. 2017 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění právní ochrany s počátkem pojištění ke dni 24. 1. 2017. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné ve výši 9 000 Kč ročně splatné měsíčně ve výši 750 Kč. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 24. 1. 2018, proto pojištění ke dni 11. 8. 2018 zaniklo. Žalovaný dlužil žalobkyni na pojistném za období od 24. 1. 2018 do 11. 8. 2018 částku 4 500 Kč. Žalovaný dne 3. 9. 2018 uhradil část neuhrazeného pojistného ve výši 750 Kč a nadále tak žalobkyni dluží částku 4 175 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. <b>4. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:</b> 5. Mezi účastníky byla dne 24. 1. 2017 uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění právní ochrany s počátkem pojištění ke dni 24. 1. 2017. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné ve výši 9 000 Kč ročně splatné měsíčně ve výši 750 Kč. Žalovaný nehradil předepsané pojistné, proto byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužného pojistného nejpozději do 10. 8. 2018 s tím, že pokud pojistné neuhradí, uplynutím této lhůty pojištění zanikne. Dopisem ze dne 17. 8. 2018 oznámila žalobkyně žalovanému, že pojištění z výše uvedené pojistné smlouvy zaniklo uplynutím dne 11. 8. 2018 a vyzvala jej k úhradě dlužného pojistného ve výši 4 925 Kč. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 6. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Žalovaný dne 3. 9. 2018 uhradil část neuhrazeného pojistného ve výši 750 Kč a nadále tak žalobkyni dluží částku 4 175 Kč. 6. Podle ust. § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, občanského zákoníku (dále jen OZ) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 8. Podle ust. § 2772 odst. 1 OZ není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. 9. Podle ust. § 2782 odst. 1 OZ pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 OZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 11. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 12. Podle ust. § 2804 OZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 13. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu v souladu s ust. § 2785 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný se v této smlouvě zavázal k placení ročního pojistného ve výši 9 000 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 24. 1. 2018 a dluží tak žalobkyni za období od 24. 1. 2018 do 11. 8. 2018, kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného v souladu s ust. § 2804 občanského zákoníku, částku 4 175 Kč. Jelikož žalovaný svoji povinnost vyplývající z tohoto smluvního vztahu žalobkyni dobrovolně nesplnil, dostal se do prodlení s plněním a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat kromě zaplacení jistiny i zaplacení úroku z prodlení ve výši určené podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedených skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náhrada nákladů nezastoupeného účastníka v paušální výši dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., tj. částka 100 Kč za každý úkon dle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. v daném případě 200 Kč za dva úkony, a to podání žaloby a předžalobní výzvu k úhradě. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 600 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.