20 C 272/2020-59 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání s počátkem pojištění ke dni [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné ve výši [částka] ročně splatné vždy měsíčně. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne [datum], proto pojištění ke dni [datum] zaniklo. Žalovaný dluží žalobkyni za období od [datum] do [datum] na pojistném částku [částka]. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení poplatku za zaslání upomínky dlužného pojistného ve výši [částka] dle sazebníku poplatků, který byl nedílnou součástí pojistné smlouvy. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci je dána existence cizího prvku, spočívající ve státní příslušnosti žalovaného, který je dle výpisu z centrální evidence obyvatel příslušníkem Slovenské republiky, zabýval se soud otázkou své pravomoci a příslušnosti k projednání a rozhodnutí věcí, jakož i otázkou práva rozhodného. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika i Slovenská republika jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady ([příjmení]) [číslo]. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen„ Nařízení“) nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle článku 10 uvedeného Nařízení ve věcech pojištění se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž je dotčen článek 6 a čl. 7 bod 5. Podle článku 14 odst. 1 uvedeného Nařízení aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. Podle článku 15 Nařízení od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze dohodou: 1) uzavřenou po vzniku sporu; 2) umožňující pojistníkovi, pojištěnému nebo oprávněné osobě zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle; 3) uzavřenou mezi pojistníkem a pojistitelem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, a to i v případě, že by škodná událost nastala v cizině, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná; 4) uzavřenou pojistníkem, který nemá bydliště v členském státě, pokud se nejedná o povinné pojištění nebo o pojištění nemovitostí nacházejících se v některém členském státě, nebo 5) týkající se pojistné smlouvy do té míry, v níž se vztahuje na jedno či více z rizik uvedených v článku 16. Vzhledem k tomu, že žalobce doložil, že účastníci se v čl. 10 VPP, které byly nedílnou součástí pojistné smlouvy, dohodli, že pro spory vyplývající z předmětné pojistné smlouvy jsou příslušné soudy České republiky, soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný spor projednat a rozhodnout. Ustanovení sjednaných mezinárodních smluv mezi Českou republikou a Slovenskem (zejména pak smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech publikovaná pod [číslo] Sb.) otázku rozhodného práva neřeší, tudíž podle ustanovení § 87 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. Účastníci se v čl. 10 VPP, které byly nedílnou součástí pojistné smlouvy, dohodli, že předmětná pojistná smlouva a právní vztahy z ní vyplývající nebo s ní související se řídí právním řádem České republiky, proto bude rozhodným pro daný spor české právo hmotné. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. <b>5. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:</b> 6. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání s počátkem pojištění ke dni [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné ve výši [částka] ročně splatné vždy měsíčně ve výši [částka]. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne [datum], a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum], proto pojištění ke dni [datum] zaniklo, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dluží žalobkyni za období od [datum] do [datum] na pojistném částku [částka]. Poplatek za upomínku dlužného pojistného činí dle sazebníku poplatků, který byl součástí pojistné smlouvy, [částka]. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 7. Podle ust. § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, občanského zákoníku (dále jen [příjmení]) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 9. Podle ust. § 2772 odst. 1 OZ není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. 10. Podle ust. § 2782 odst. 1 OZ pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 11. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 OZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 12. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 13. Podle ust. § 2804 OZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 14. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu v souladu s ust. § 2785 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný se v této smlouvě zavázal k placení ročního pojistného ve výši [částka] Počátek pojištění byl sjednán ke dni [datum], žalovaný neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum], kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného v souladu s ust. § 2804 občanského zákoníku. Žalobkyni tak vznikl nárok na neuhrazené částky pojistného ve výši [částka] a na sjednaný poplatek za odeslání upomínky dlužného pojistného ve výši [částka]. Jelikož žalovaný svoji povinnost vyplývající z tohoto smluvního vztahu žalobkyni dobrovolně nesplnil, dostal se do prodlení s plněním a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat kromě zaplacení jistiny i zaplacení úroku z prodlení ve výši určené podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedených skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní. 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta ve výši [částka] dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po [částka], paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů pr