25 C 59/2021-32 — Okresní soud v Olomouci

1. Předmětem řízení bylo zaplacení nákladů na přepravu žalovaného do zdravotnického zařízení, když u žalovaného byla zjištěna přítomnost návykové látky – částky 464 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku k žalobě podané u soudu dne 25. 6. 2021. 2. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 3. Dne 17. 1. 2021 byl žalovaný převezen vozidlem žalobce k vyšetření do protialkoholní záchytné stanice ve [anonymizována dvě slova] v [obec] z [územní celek]. Žalovaný byl zadržen poté, co se choval hrubě, agresivně, hlučně a byla u něho zjištěna přítomnost alkoholu 3,31 promile. Celkové náklady za dopravu žalovaného činily částku 464 Kč, představující náklady za ujetých 70 km jízdy služebním motorovým vozidlem [značka automobilu] [registrační značka] při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,40 Kč, kombinované spotřebě benzinu 8,2 l /100 km jízdy a průměrné ceně paliva 27,20 Kč/1l, obojí žalobcem účtováno dle vyhl. č. 589/2020 Sb. Žalobce sepsal dne 15. 4. 2021 výzvu žalovanému k úhradě této částky a téhož dne ji odeslal na adresu žalovaného. 4. Podle § 24 odst. 3 zák. č. 65/2017 Sb., náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 5. Podle § 89b odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. 6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. V řízení bylo prokázáno, že žalobce převezl žalovaného do protialkoholní záchytné stanice, přičemž u žalovaného byla přítomnost alkoholu zjištěna. Podle § 24 odst. 3 z. č. 65/2017 Sb. byl žalovaný zavázán k úhradě částky 464 Kč vypočtené v souladu s vyhl. č. 589/2020 Sb. Bylo prokázáno doručení výzvy žalobce ze dne 15. 4. 2021. Žalobce tuto dne 15. 4. 2021 odeslal, dle § 573 o. z. nastaly účinky doručení zásilky a následně i splatnost pohledávky. Žalovaný byl proto zavázán i k úhradě úroku z prodlení v zákonné výši v souladu s podanou žalobou. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci přiznal náhradu nákladů řízení 200 Kč, dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony po 100 Kč (příprava žaloby, podání žaloby). Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 10. Podle § 2 odst. 3 z. č. 549/1991 Sb. byl žalovaný zavázán k zaplacení soudního poplatku 1 000 Kč dle položky 1.1a) Sazebníku soudních poplatků. Lhůta k zaplacení soudního poplatku byla stanovena jako patnáctidenní dle § 9 odst. 1 z. č. 549/1991 Sb. Poplatek může být zaplacen buď v hotovosti na pokladně soudu, nebo vylepením kolkových známek na podání žalovaného, které bude doručeno podatelně soudu, nebo převodem na bankovní účet soudu: [číslo], [variabilní symbol].