27 C 366/2020-42 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 702 Kč s příslušenstvím z titulu dlužné částky za dodaný plyn. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. pak bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili. 4. Dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. potom obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum], zákaznické [číslo] uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dodávala žalovanému plyn a žalovaný jej odebíral pro potřeby domácnosti v odběrném místě na adrese [ulice a číslo], [obec]. Za odběr mu byla žalobkyní dne [datum] vystavena faktura [číslo] na částku 2 690 Kč, splatná dne [datum], na tuto bylo uhrazeno pouze 200 Kč, a to dne [datum]. Dále byla dne [datum] vystavena faktura [číslo] na částku 4 212 Kč, splatná dne [datum], na tuto nebylo uhrazeno ničeho. Na uvedené faktury žalovaný dosud neuhradil ničeho, ačkoliv byl žalobkyní upomínán předžalobní výzvou ze dne [datum], dluží tak žalobkyni za dodaný plyn částku 6 702 Kč s příslušenstvím. 6. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. 7. Podle ust. § 2079 občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud v rámci právního hodnocení dospěl k závěru, že je žaloba žalobkyně zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovaným jako zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu v souladu s ustanovením § 72 odst. 2 energetického zákona. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do shora uvedeného odběrného místa plyn, což učinila, žalovaný však povinnost k zaplacení ceny dodaného a odebraného plynu nesplnil, když vyfakturovanou cenu dodaného plynu ve lhůtě splatnosti nezaplatil. Na žalobkyní shora uvedenou vystavenou fakturu ve výši 4 212 Kč neuhradil ničeho a na částku 2 690 Kč uhradil pouze dne [datum] částku 200 Kč, ačkoliv byl žalobkyní o úhradu upomínán. Dluží tak žalobkyni za dodaný plyn celkem částku 6 702 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost vyplývající pro něj ze sjednané smlouvy, soud rozhodl tak, že žalovaného zavázal k zaplacení dlužné částky za spotřebovaný plyn a k úhradě zákonného úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku uvedenému ve výroku I. rozsudku. Počátek prodlení žalovaného s platbou dlužných částek odpovídá dni následujícímu po datu splatnosti jednotlivých faktur a částečné úhradě, výše úroku z prodlení pak odpovídá ust. § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Lhůtu k plnění stanovil soud jako třídenní s tím, že počíná dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. 12. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem, a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta dle § 7 ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění, a 21 % DPH, tj. 189 Kč z odměny a náhrad, když advokát žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady soudního řízení činí částku 1 489 Kč. 13. O místu plnění ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodoval dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 14. Podmínky pro aplikaci ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko údaje o datu uzavření smlouvy, výši závazku, datu splatnosti, datu výzvy a kvantifikaci žalobního nároku) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.