29 C 169/2021-28 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 28. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 938 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 31. 12. 2018 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a původním věřitelem a [právnická osoba] [právnická osoba], jako postupníkem a novým věřitelem. Žalovaný uzavřel s původním věřitelem pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem osobního vozidla s počátkem pojištění ke dni 25. 2. 2020. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit pojistné ve výši 14 923 Kč ročně. Tuto svou povinnost však žalovaný porušil, pojištění zaniklo ke dni 31. 5. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného. Žalovaný dluží žalobkyni pojistné ve výši 3 938 Kč, jedná se o pojistné za pojistné období od 25. 2. 2020 do 31. 5. 2020. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 12. 5. 2021, ve které byl žalovaný krom výzvy k úhradě dluhu vyrozuměn i o postoupení dané pohledávky, avšak bez úspěchu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem), společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 16. 3. 2020 uzavřena pojistná smlouva Pojištění motorových vozidel [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [příjmení]: [anonymizováno], s počátkem pojištění ke dni 25. 2. 2020. Žalovaný se smlouvou zavázal platit roční pojistné ve výši 14 923 Kč. Pojištění však zaniklo ke dni 31. 5. 2020 pro řádné neuhrazení dohodnutého pojistného a den zániku smlouvy se stal současně datem splatnosti dlužného pojistného. Dlužné pojistné za dobu trvání pojištění od 25. 2. 2020 do 31. 5. 2020 činí částku ve výši 3 938 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky s přílohami ze dne 31. 12. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 5. 2021 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni a současně byl vyzván k zaplacení celkové dlužné částky, žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. 5. Podle ust. § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, občanského zákoníku (dále jen OZ) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 6. Podle ust. § 2772 odst. 1 OZ není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. 7. Podle ust. § 2782 odst. 1 OZ pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 OZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 9. Podle ust. § 2804 OZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle ust. § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Podle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 15. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně pojistnou smlouvu v souladu s ust. § 2785 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný se v této smlouvě zavázal k placení ročního pojistného ve výši 14 923 Kč. Žalovaný sjednané pojistné neuhradil a dluží tak žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, za období trvání pojištění, tj. od 25. 2. 2020 do 31. 5. 2020, tedy do doby, kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného v souladu s ust. § 2804 občanského zákoníku, částku celkem 3 938 Kč. Jelikož žalovaný svou povinnost vyplývající z tohoto smluvního vztahu žalobkyni dobrovolně nesplnil a dostal se tak do prodlení s plněním, žalobkyni tak vzniklo právo požadovat kromě zaplacení jistiny i zaplacení úroku z prodlení ve výši určené podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. O skutečnosti, že došlo k postoupení pohledávky, byl žalovaný informován dopisem ze dne 12. 5. 2021. Na základě výše uvedených skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.