11 C 149/2022-33 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 679,89 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 26. 11. 2018 uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně vystavila žalovanému za období od 20. 10. 2020 do 24. 9. 2021 fakturu [číslo] na částku 15 052,39 Kč, splatnou dne 19. 10. 2021. Žalovaný na uvedenou fakturu ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, požádala žalobkyně distributora o odpojení odběrného místa od distribuční soustavy. Distributor za provedenou službu vyúčtoval žalobkyni částku 907,50 Kč, kterou pak žalobkyně vyúčtovala žalovanému. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Nakonec žalobkyně požadovala úhradu poplatků za upomínky v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami ve výši 3 x 240 Kč za upomínky ze dnů 3. 9. 2021, 28. 6. 2021 a 13. 5. 2021. Žalovaný vyúčtované poplatky za upomínky žalobkyni neuhradil. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud má proto za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. Soud učinil po provedeném řízení následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] ze dne 26. 11. 2018 a plné moci bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovaným jako zákazníkem (tento byl zastoupen [jméno] [příjmení]), že jejím předmětem byl závazek žalobkyně dodávat elektřinu žalovanému do odběrného místa [adresa žalovaného]. Distribuční sazba byla D02D, cena byla stanovena podle tehdy platného ceníku. Výše zálohy byla stanovena částkou 1 200 Kč měsíčně; -) z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalovanému byla vyúčtována odebraná elektřina za období od 20. 10. 2020 do 24. 9. 2021 s tím, že nedoplatek činil 15 052,39 Kč a byl splatný dne 19. 10. 2021; -) z upomínek ze dnů 13. 5. 2021, 28. 6. 2021 a 3. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní upomínán k úhradě dlužných plateb za elektřinu; -) z Všeobecných obchodních podmínek bylo zejména zjištěno, že žalobkyně byla oprávněna účtovat žalovanému za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby poplatek ve výši 240 Kč; -) z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalovanému byl vyúčtován poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč, splatný dne 13. 10. 2021; -) z ceníku služeb [právnická osoba] bylo zjištěno, že cena za samostatné odpojení na hladině NN činila 907,50 Kč s DPH; -) z výzvy ze dne 2. 5. 2022 a podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku. Na základě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 26. 11. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se zavázal za dodávku elektřiny platit pravidelně měsíčně zálohy ve sjednané výši. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala elektřinu za období od 20. 10. 2020 do 24. 9. 2021 s tím, že nedoplatek činil 15 052,39 Kč a byl splatný dne 19. 10. 2021. Dále žalobkyně žalovanému v souladu s Ceníkem distributora vyúčtovala poplatek za odpojení ve výši 907,50 Kč, splatný dne 13. 10. 2021. V souladu s VOP byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni poplatek 240 Kč za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku dne 13. 5. 2021, 28. 6. 2021 a 3. 9. 2021. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána výzva k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 50 odst. 2 věta prvá zákona 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2021, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující e zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 9. S ohledem na výše citované právní normy a zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 10. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako zákazníkem byla uzavřena platná smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu, což učinila, a žalovaný se zavázal hradit za odebranou elektřinu sjednanou cenu. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, neboť žalobkyni neuhradil nedoplatek za odebranou elektřinu, který mu byl vyúčtován žalobkyní řádně vystavenou fakturou. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy a v řízení se mu nepodařilo prokázat, že svůj dluh vůči žalobkyni (byť jen částečně) uhradil, rozhodl soud tak, že žalovaného zavázal k zaplacení dlužného nedoplatku za dodanou elektřinu ve výši 15 052,39 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., běžícím ode dne následujícího po dni splatnosti nedoplatku, jak byl uveden ve vystaveném vyúčtování. Žalobkyni pak v souladu se smlouvou a VOP vznikl rovněž nárok na úhradu poplatku za odpojení v důsledku neplacení žalovaného ve výši 907,50 Kč (spolu se zákonným úrokem z prodlení běžícím ode dne následujícího po dni splatnosti poplatku) a na úhradu celkem tří poplatků za odeslané upomínky ve výši 3 x 240 Kč, tj. 720 Kč. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jako plně procesně úspěšnému účastníkovi náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t“), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a. t., a 21 % DPH z odměny a paušálů ve výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. 12. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátu žalobkyně. 13. Lhůty k plnění byly určeny jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.