12 C 19/2022-51 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Olomouci dne 30. 11. 2021 žalobu, v níž se po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 619 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 26. 7. 2018 dodávala předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Strany se dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem platným pro dané fakturační období, a že splatnost elektřiny bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Odběr za období od 28. 7. 2018 do 3. 12. 2018 vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně fakturou [číslo] na částku 2 298 Kč s datem splatnosti 18. 12. 2018, z čehož však po odečtení úhrad zůstala dlužná jistina ve výši 798 Kč. Dále vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně odběr za období od 4. 12. 2018 do 12. 6. 2019 fakturou [číslo] na částku ve výši 1 821 Kč splatnou dne 8. 7. 2019, na kterou však již žalovaný ničeho neuhradil. Jelikož nebyly tyto faktury uhrazeny, a to ani přes výzvy, požadovala žalobkyně, na kterou byly pohledávky postoupeny smlouvou o postoupení ze dne 13. 10. 2017, současně i zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek v zákonné výši až do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny bylo zjištěno, že dne 26. 7. 2018 byla tato smlouva uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami dodávek elektřiny předchůdkyně žalobkyně spolu s Ceníkem. Z faktury [číslo] splatné dne 18. 12. 2018 bylo zjištěno, že odběr elektřiny za období od 28. 7. 2018 do 3. 12. 2018 vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně na částku ve výši 2 298 Kč, ze které po odečtení plateb zůstala dlužná částka 798 Kč. Z faktury [číslo] splatné dne 8. 7. 2019 bylo zjištěno, že odběr elektřiny za období od 4. 12. 2018 do 12. 6. 2019 vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně na částku ve výši 1 821 Kč, na kterou nebylo uhrazeno ničeho. Smlouvou ze dne 13. 12. 2017 byly pohledávky za žalovaným dle předávacího protokolu a dodatků postoupeny na žalobkyni. Předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávek dne 24. 5. 2021. Žalovaný byl upomínán o zaplacení upomínkami ze dne 5. 2. 2019, 25. 3. 2019, 13. 5. 2019 a 17. 7. 2019, ke kterým žalobkyně nedoložila doklady o odeslání. Z předžalobní upomínky ze dne 24. 5. 2021 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k uhrazení dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že v případě nezaplacení bude věc řešena soudní cestou. Z poštovního podacího archu ze dne 25. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla odeslána doporučená zásilka právním zástupcem žalobkyně. 4. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů. 5. Podle ustanovení § 2079 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Dle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po provedeném dokazování a v souladu se shora citovanými právními předpisy posoudil soud věc po právní stránce tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah, neboť smlouvou na odběr elektřiny uzavřeli závazkový vztah, jehož obsahem byla na straně předchůdkyně žalobkyně jako dodavatele povinnost dodávat žalovanému energie a na straně druhé tak vznikla žalovanému povinnost za odebranou elektřinu zaplatit kupní cenu. Žalobkyně, na kterou byly pohledávky postoupeny, prokázala, že její předchůdkyně svou povinnost vyplývající ze závazku splnila a na dohodnuté odběrné místo žalovaného v období od 28. 7. 2018 do 12. 6. 2019 zde dodávala elektřinu. Žalovaný v řízení splnění své synallagmatické smluvní povinnosti neprokázal a žalobkyní vyčíslený nedoplatek za dodávku elektřiny neuhradil. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl a ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 2 619 Kč, složenou z jednotlivých dlužných částek, a to se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek až do jejich zaplacení, neboť žalovaný se ocitl s plněním svého dluhu v prodlení a výše žalobkyní požadovaného úroku odpovídá příslušnému nařízení vlády, přičemž žalovaný je s plněním v prodlení ode dne následujícího splatnosti faktur. 8. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci s přípravou, výzva k plnění a podání žaloby) a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek ve výši 189 Kč. 9. O lhůtě plnění ve výroku I. a II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení je k rukám advokáta žalobce dle § 149 o. s. ř.