12 C 272/2022-54 — Okresní soud v Olomouci

Žalobkyně podala u Okresního soudu v Olomouci dne 8. 6. 2018 žalobu, v níž se po žalované domáhala zaplacení částky 10 996,69 Kč s příslušenstvím, že na základě smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 1. 11. 2019 dodávala žalobkyně žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Dodávanou elektřinu žalobkyně účtovala žalované v periodické faktuře. Strany se dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období, a že splatnost elektřiny bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Žalobkyně tedy vyúčtovala žalované dodanou elektřinu za období od 26. 11 2019 do 24. 11. 2020 fakturou [variabilní symbol] částkou 3 278,98 Kč, která byla splatná dne 15. 12. 2020. Tuto částku žalovaná neuhradila. Žalovaná dále neuhradila zálohu na měsíc [číslo] a fakturu [variabilní symbol], proto jí byla vyúčtována smluvní pokuta ve výší 5 200 Kč. Dále žalobkyně vyúčtovala žalované dodanou elektřinu za období od 25. 11. 2020 do 26. 4. 2021 fakturou [variabilní symbol] částkou 2 417,51 Kč, která byla splatná dne 30. 6. 2021. Dále Žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení faktury [variabilní symbol]. Žalovaná tuto částku neuhradila. Žalobkyně tedy požaduje úhradu těchto dlužných částek se zákonným úrokem z prodlení. Dne 14. 6. 2022 vydal zdejší soud na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou, proto byl dne 15. 8. 2022 zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o.s.ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila dne 3. 10. 2022. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o.s.ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny bylo zjištěno, že dne 1. 11. 2019 byla tato smlouva uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou v souladu se obchodními podmínkami dodávky. Fakturou za dodanou elektřinu za období od [číslo] 2019 do 24. 11. 2020 fakturu [variabilní symbol] vyúčtovala žalované částku 3 278,98 Kč, která byla splatná dne 15. 12. 2020. Tuto fakturu žalovaná neuhradila. Dále žalobkyně vyúčtovala žalované dodanou elektřinu za období od 25. 11. 2020 do 26. 4. 2021 fakturou [variabilní symbol] částku 2 417,51 Kč, která byla splatná dne 30. 6. 2021. Faktury byly vyhotovovány s detailním rozpisem vyúčtování. Z předžalobní upomínky ze dne 30. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky s upozorněním, že v případě nezaplacení bude věc řešena soudní cestou. Dle poštovního podacího archu byla právní zástupkyní žalobce odeslána žalované zásilka dne 1. 10. 2021. Dále byl prováděn důkaz platebním kalendářem - rozpisem záloh, plnou mocí k ukončení smlouvy a zápisem konečného stavu elektroměru. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů. Podle ustanovení § 2079 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle § 1970 z.č.89/2012 Sb., občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a v souladu se shora citovanými právními předpisy posoudil soud věc po právní stránce tak, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah, neboť smlouvou na odběr elektřiny uzavřeli závazkový vztah, jehož obsahem byla na straně žalobkyně jako dodavatele povinnost dodávat žalované elektrickou energii a na straně druhé tak vznikla žalované povinnost za odebranou elektřinu zaplatit kupní cenu. Žalobkyně svou povinnost vyplývající ze závazku splnila a na dohodnuté odběrné místo žalované dodávala elektřinu. Žalovaná v řízení splnění své synallagmatické smluvní povinnosti neprokázala a žalobkyní vyčíslený nedoplatek za dodávku elektřiny neuhradila. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a to se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek až do jejich zaplacení, neboť žalovaná se ocitla s plněním svého dluhu v prodlení ode dne následujícího splatnosti faktur. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci s přípravou, výzva k plnění a podání žaloby) a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č.177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11). O lhůtě plnění ve výroku I. a II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení je k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 o. s. ř.