12 C 44/2022-40 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 15. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 648 Kč s příslušenstvím. Předmětem shora označeného řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení vyúčtované ceny za ubytování vč. sjednaných služeb s tím spojených, který žalovaný neuhradil ani po vydání penalizační faktury a výzvách žalobkyně. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli na písemnou žádost žalovaného dne 26. 9. 2019 písemnou Smlouvu o ubytování žalovaného v obytné buňce [číslo] ve výlučném vlastnictví žalobkyně na adrese ubytovny [ulice a číslo], [obec], a to s účinností ode dne 1. 10. 2019 do 30. 9. 2020. Uvedený právní vztah byl ukončen ke dni 6. 10. 2020, kdy byl sepsán protokol o převzetí a odevzdání obytné buňky. Žalovaný byl povinen v souvislosti s poskytováním ubytovacích služeb platit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 3 420 Kč a měsíční zálohy za elektřinu, vodu a plyn ve výši 650 Kč, které byl povinen platit pravidelně měsíčně ve lhůtě 14 dnů od data vytavení faktury žalobkyní. Žalobkyně v souvislosti s poskytovanými ubytovacími službami žalovanému vystavila fakturu č. FV- [rok] [číslo] splatnou dne 3. 8. 2020 znějící na částku 4 070 Kč, přičemž byla odečtena částka 4 038 Kč za přeplatek z předchozí faktury, dále fakturu č. FV- [rok] [číslo] splatnou dne 8. 9. 2020 znějící na částku 4 070 Kč, fakturu č. FV- [rok] [číslo] splatnou dne 28. 9. 2020 znějící na částku 4 070 Kč a fakturu č. FV- [rok] [číslo] splatnou dne 12. 1. 2021 znějící na částku 1 228 Kč. Na poskytnuté ubytování a vyúčtování neuhradil žalovaný žalobkyni za období červenec 2020 až prosinec 2020 ničeho. Žalobkyně žalovanému tedy dne 31. 12. 2020 vystavila penalizační fakturu splatnou dne 1. 2. 2021 na částku 248 Kč. Dne 11. 1. 2021, 3. 2. 2021, 13. 4. 2021, 29. 4. 2021 byly žalovanému marně zaslány doporučeně poštou výzvy k zaplacení, včetně předžalobní výzvy ze dne 10. 8. 2021. 4. Podle § 2326 občanského zákoníku, smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. Podle § 2327 odst. 1 občanského zákoníku, ubytovaný má právo užívat prostor vyhrazený mu k ubytování, jakož i společné prostory ubytovacího zařízení (ubytovací prostor) a využívat služby s ubytováním spojené. 5. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Soud po právní stránce vyhodnotil, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o ubytování dle citovaného zákonného ustanovení § 2326 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému ubytování a žalovaný se zavázal za toto ubytování a služby zaplatit. Žalobkyně splnila povinnost tvrzení i důkazní, když prokázala, že uzavřela s žalovaným platnou smlouvu, a že poskytla žalovanému sjednané ubytování. Bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že za poskytnuté ubytování žalobkyni zaplatil vyúčtované částky. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení, když žalovaný je dosud v prodlení s úhradou. 8. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 000 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů. V daném případě pak náklady řízení tvoří pouze zaplacený soudní poplatek. 9. O lhůtě k plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1, věta první o. s. ř. jako o obecné třídenní.