13 C 273/2022-54 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 15. 6. 2022, doplněnou dne 22. 9. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 467 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 12. 2021 mezi společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), jako postupitelem a původním věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], jako postupníkem a novým věřitelem. Žalovaný uzavřel s původním věřitelem pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem osobního vozidla s počátkem pojištění ke dni 14. 6. 2018. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit pojistné ve výši 6 649 Kč ročně, s roční splatností. Tuto svou povinnost však žalovaný porušil, pojištění zaniklo ke dni 2. 10. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného. Žalovaný dluží žalobkyni pojistné ve výši 2 467 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 2. 6. 2022, ve které byl žalovaný krom výzvy k úhradě dluhu vyrozuměn i o postoupení dané pohledávky, avšak bez úspěchu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem), společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), a žalovaným byla uzavřena dne 28. 5. 2018 pojistná smlouva Pojištění motorových vozidel [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], VIN: [anonymizováno], s počátkem pojištění ke dni 14. 6. 2018. Žalovaný se smlouvou zavázal platit roční pojistné ve výši 5 710 Kč, splatné ročně. Pojištění však zaniklo ke dni 2. 10. 2020 pro řádné neuhrazení dohodnutého pojistného a den zániku smlouvy se stal současně datem splatnosti dlužného pojistného. Dlužné pojistné za dobu trvání pojištění od 14. 6. 2020 do 3. 10. 2020 činí částku ve výši 2 467 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky s přílohami ze dne 14. 12. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 6. 2022 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni a současně byl vyzván k zaplacení celkové dlužné částky, žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. 5. Podle ust. § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, občanského zákoníku (dále jen OZ) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 6. Podle ust. § 2772 odst. 1 OZ není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. 7. Podle ust. § 2782 odst. 1 OZ pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 OZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 9. Podle ust. § 2804 OZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle ust. § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Podle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 15. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně pojistnou smlouvu v souladu s ust. § 2785 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný se v této smlouvě zavázal k placení ročního pojistného ve výši 5 710 Kč, splatného ročně. Žalovaný sjednané pojistné neuhradil a dluží tak žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, za období trvání pojištění, tj. od 14. 6. 2020 do 3. 10. 2020 tedy do doby, kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného v souladu s ust. § 2804 občanského zákoníku, částku celkem 2 467 Kč. Jelikož žalovaný svou povinnost vyplývající z tohoto smluvního vztahu žalobkyni dobrovolně nesplnil a dostal se tak do prodlení s plněním, žalobkyni tak vzniklo právo požadovat kromě zaplacení jistiny i zaplacení úroku z prodlení ve výši určené podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. O skutečnosti, že došlo k postoupení pohledávky, byl žalovaný informován dopisem ze dne 28. 2. 2022. Na základě výše uvedených skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.