13 C 33/2022-39 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 177,35 Kč s příslušenstvím jakožto náhrady nákladů na odborné lékařské vyšetření s odůvodněním, že dne [datum] byl žalovaný příslušníky Policie ČR převezen k odbornému lékařskému vyšetření, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil nemotorové vozidlo pod vlivem návykových látek. Výsledkem laboratorního vyšetření krve bylo pozitivní zjištění hladiny 3,73 promile alkoholu v organismu. Za vyšetření žalovaného uhradila Policie ČR částku 1 135,05 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky celkem ve výši 1 135,05 Kč dopisem ze dne [datum], avšak žalovaný na svůj dluh doposud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na jednání soudu dne [datum] se bez omluvy nedostavil, žalobkyně se řádně omluvila. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byl žalovaný příslušníky Policie ČR převezen k odbornému lékařskému vyšetření, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil nemotorové vozidlo pod vlivem návykových látek. Výsledkem laboratorního vyšetření krve bylo pozitivní zjištění hladiny 3,73 promile alkoholu v organismu. Za vyšetření žalovaného uhradila Policie ČR částku 1 177,35 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky celkem ve výši 1 177,35 Kč dopisem ze dne [datum], avšak žalovaný na svůj dluh doposud ničeho neuhradil 5. Podle ust. 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 6. Podle ust. 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. 7. Podle ust. 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 8. Dle ust. § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval shora uvedená zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému vznikla povinnost dle shora cit. ust. § 24 odst. zák. č. 65/2017 Sb. uhradit náklady převozu a lékařského vyšetření ve [anonymizováno] nemocnici [obec], které byly vyčísleny v celkové výši 1 177,35 Kč. Žalovanému byla zaslána výzva k plnění a ve stanovené lhůtě žalovaný dluh neuhradil. Když tak neučinil, dostal se od uplynutí této lhůty do prodlení a žalobce má tak vůči žalovanému právo na úroky z prodlení v zákonné výši dle § 1970 občanského zákoníku. Soud tedy zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 1 135,05 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se dostal do prodlení dne [datum] a od tohoto data pak žalobkyni vzniklo právo na úhradu zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně. Je pak samozřejmě zcela v dispozici žalobkyně, že úroky z prodlení požaduje až ode dne [datum], když soud nemůže žalobkyni v řízení přiznat něco jiného nebo více, než je v řízení požadováno. Výše úroku z prodlení je však pevně dána okamžikem počátku prodlení a není možné, aby žalobkyně požadovala úroky z prodlení ve výši 11,75 %. Z těchto důvodu tak byly úroky z prodlení ve výši 3,25 % ročně jako nedůvodné zamítnuty. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., když žalobce byl procesně plně úspěšným účastníkem a má tak nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce nebyl v řízení zastoupen advokátem a náleží mu tak náhrada nákladů řízení v paušální výši, která dle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb činí do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. Žalobci tak náleží 200 Kč za předžalobní výzvu k plnění a za podání žaloby. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní, počínající dnem právní moci rozsudku. 12. O povinnosti žalovaného zaplatit státu – České republice – na účet Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek ze žaloby bylo rozhodnuto podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, neboť žalobce je od poplatku osvobozen (§ 11 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, poplatková povinnost tedy přešla na žalovanou. Soudní poplatek ze žaloby činí podle položky 1 sazebníku soudních poplatků částku 1000 Kč.