16 C 155/2021-143 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 22. 6. 2021 domáhal, aby se žalovaní zdrželi zásahu vůči uvedeným pozemkům a aby jim bylo uloženo odstranit následky zásahů, provedených vůči předmětným pozemkům. Tvrdil, že je vlastníkem p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 3 m2 a pozemku p. [číslo] orná půda, o výměře 6 m2, vše [list vlastnictví], k. ú. [část obce], [územní celek], vedené v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc (dále jen pozemky žalobce). Předmětné pozemky bezprostředně sousedí s pozemkem p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 122 m2, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, část [územní celek], a pozemku p. [číslo] jiná plocha, ostatní plocha, o výměře 145 m2, vše [list vlastnictví], k. ú. [část obce], [územní celek], vedené v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc (dále jen pozemky žalovaných). Žalovaní bez vědomí žalobce či jeho právního předchůdce zřídili na pozemku žalobce p. č. st. [anonymizováno] stavbu [adresa] a na pozemku [parcelní číslo] stavbu v podobě oplocení, když tyto jsou výlučně užívány žalovanými a neoprávněně zasahují do pozemku žalobce. Žalovaní protiprávně zasahují do vlastnického práva žalobce k předmětným pozemkům a znemožňují mu řádné a obvyklé užívání pozemku. Žalovaní dům i oplocení zřídili svévolně, a to buď vědomi si zásahu do vlastnického práva žalobce, nebo hrubě nedbale, tím, že nezkoumali hranici mezi pozemky žalobce a mezi pozemky žalovaných. Žalobce se zřízením stavby [adresa], ani s oplocením nesouhlasil. Snažil se protiprávní stav řešit, ale bez úspěchu. Žalobce žalované vyzval ke sjednání nápravy předžalobní výzvou ze dne 31. 5. 2021. Předžalobní výzva byla doručena 4. 6. 2021, žalovaní však do doby podání žaloby nápravu nesjednali. 2. Žalovaní se k žalobě písemně vyjádřili podáním doručeným soudu dne 20. 8. 2021. Ve vztahu k pozemkům žalobce vznesli námitku vydržení vlastnického práva a evidenční stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá stavu skutečnému. Žalovaní tvrdili, že jsou splněny všechny podmínky pro nabytí vlastnického práva vydržením, a to z důvodu existence domnělého tzv. putativního nabývacího titulu, oprávněné držby, uběhnutí vydržecí doby a existence omluvitelného omylu o vlastnickém právu. Domnělým nabývacím titulem pro nabytí vlastnického práva k pozemkům žalobce je notářský zápis [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [spisová značka], sepsaný JUDr. [jméno] [příjmení], dne 20. 2. 1974. Žalovaní byli přesvědčeni, že nabývacími tituly pozemek parcela [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], nabývají v rovnoběžných hranicích s ostatními pozemky, což je potvrzováno katastrálními mapami. K registraci kupní smlouvy pak došlo dne 5. 4. 1974, čímž se žalovaní chopili oprávněné držby. Z předmětné kupní smlouvy žalovaní nabyli pozemky o celkové výměře 1368 m2 Tyto rozměry odpovídají dnešním pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] s tím, že do předmětné plochy je třeba započítat pozemek parc. č. st. [anonymizováno], tedy pozemek rodinného domu. Dle aktuálního listu vlastnictví tvoří tyto pozemky plochu 1334 m2. Rozdíl ve výměře 34 m2 v neprospěch žalovaných od doby uzavření kupní smlouvy svědčí změnám v katastru nemovitostí a podporuje dobrou víru žalovaných o konkrétní podobě nabývaných pozemků, které byly v době nabytí vlastnického práva zjevně větší. Přesvědčení o nabytí vlastnického práva pokračovalo i po uzavření kupní smlouvy, když na základě územního rozhodnutí [číslo jednací] [anonymizováno], ze dne 27. 10. 1975, Okresní národní výbor v [obec] povolil umístit stavbu na pozemcích parcel [číslo] v k. ú. [část obce], v hranicích, jak je vyznačeno na přiložené kopii mapy, která je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí. Na této mapě jsou pozemky žalovaných zakresleny tak, že hranice pozemků jsou vodorovné s ostatními pozemky v dané lokalitě. To odpovídá tomu, že domy navazují na jasnou stavební čáru a umožňují postavit dvojdomek na sousedním pozemku. Na územní rozhodnutí navázalo stavební povolení ze dne 17. 3. 1977, které nabylo právní moci 18. 7. 1977. Přesvědčení o vlastnickém právu žalovaných plně korespondovalo s představou právních předchůdců žalobce, to je [jméno] a [jméno] [příjmení]. Ti se vůči stavebnímu povolení ze dne 17. 3. 1977 dokonce odvolali. Důvodem odvolání nebyla žádná vlastnická námitka. Žádná vlastnická námitka nebyla vznesena ani žalobce, který předmětný pozemek nabyl kupní smlouvou zde dne 16. 11. 1994. Po celou dobu od nabytí vlastnického práva registrací smlouvy ze dne 5. 4. 1974 až do pravomocného skončení stavebního řízení v roce 1977 nevznikla ze strany žádné fyzické osoby, ani státního orgánu, pochybnost o tom, že by žalovaní vlastnili spornou část pozemku. Oprávněná držba žalovaných dále pokračovala i tím, že žalovaným bylo dne 8. 4. 1977 vydáno kolaudační rozhodnutí. Informaci o tom, že stavba zasahuje do pozemku jiného vlastníka, žalovaní zjistili až na základě toho, že si nechali zpracovat geometrický plán [číslo]. Z tohoto lze dovodit, že od nabytí vlastnického práva kupní smlouvou ze dne 5. 4. 1974 až do 5. 4. 2007, kdy byl zpracován geometrický plán, trvala nerušená oprávněná držba pozemků žalovaných. Pokud by soud dospěl k závěru, že žalovaní vlastnické právo nevydrželi, bude nutno vypořádat neoprávněnou stavbu dle dříve platného občanského zákoníku. 3. Žalobce dále doplnil skutková tvrzení podáním doručeným soudu dne 9. 12. 2021, kde žalobce zpochybňoval tvrzení žalovaných, že nabyli pozemky v rovnoběžných hranicích s ostatními pozemky. Žalovaní nemohli předmětné pozemky nabýt vydržením, když je neměli ani v držbě. Dále žalobce tvrdil, že podané odvolání předchůdců žalobce do rozhodnutí o povolení stavby, naznačuje obezřetnost právních předchůdců žalobce, kteří se obávali neoprávněného zásahu do jejich vlastnického práva v důsledku nepovolené stavby rodinného dvojdomku. Žalobce tvrdil, že je nutno zkoumat, zda držitel mohl být v dobré víře a žalobce má za to, že žalovaní nemohli být v dobré víře. Dle tvrzení žalobce v souladu s požadavkem zachování obvyklé míry opatrnosti by bylo, kdyby si žalovaní nechali vypracovat zaměření stavby před tím, než byla realizována, nikoliv až následně. Žalobce tedy spatřuje v jednání žalovaných zjevnou nedbalost, když si nechali vypracovat geometrický plán až poté, co stavby zasahující na předmětné pozemky, realizovali. Pochybnosti o skutečné hranici museli žalovaní nabýt nejpozději v okamžiku, kdy byli seznámeni s odvoláním předchůdců žalobce. Žalovaní byli upozorněni ještě v průběhu realizace stavby na to, že staví na jiných pozemcích, když toto vyplývá z tvrzení svědkyně [jméno] [příjmení], která na tuto skutečnost upozornila spolu se svým zesnulým manželem. 4. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno ze snímku katastrální mapy, jaké jsou poměry mezi parcelami žalobce a žalovaných. Z notářského zápisu ze dne [datum] [anonymizováno] [číslo], registrovaný 5. 4. 1974, bylo prokázáno, že manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávající prodali žalovaným parcely [číslo] zahrada, a parcela [číslo] role, o celkové výměře 1368 m2, a to za sjednanou kupní cenu 1 840 Kč. Z notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne 16. 11. 1994 bylo prokázáno, že [celé jméno svědka] jako prodávající a žalobce uzavřeli kupní smlouvu, a to na zahradu parcela [číslo] ornou půdu, parcela [číslo] jak vše bylo zapsáno na částečném LV [číslo] pro k. ú. [část obce], [územní celek], u Katastrálního úřadu v [obec], za ujednanou kupní cenu 11 780 Kč. Z územního rozhodnutí vydaného Okresním národním výborem v [obec], odborem výstavby a územního plánování, dne 27. 10. 1975, bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu pravé poloviny dvojdomku na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Součástí tohoto územního rozhodnutí je výsek mapy v [katastrální uzemí], ze kterého se zjišťuje, že hranice pozemku žalovaných byly vedeny rovnoběžně bez jakéhokoliv odbočení s pozemkem předchůdců žalobce. Ze stavebního povolení vydaného Okresním národním výborem v [obec], odborem výstavby a územního plánováním, ze dne 17. 3. 1977, bylo prokázáno, že žalovaným bylo vydáno stavební povolení rodinného domku, když dále je zde uveden stručný popis na pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí] [ulice] povolení se stalo pravomocným dne 18. 7. 1977. Z odvolání proti vydání stavebního povolení bylo zjištěno, že proti tomuto stavebnímu povolení vydanému žalovaným se odvolal [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení], kteří uvedli, že v dopise není uvedena budoucí výstavba levé poloviny rodinného dvojdomku žalovaných, protože sousedí se stavební parcelou žalovaných, mají na mysli, že Okresní národní výbor – odbor výstavby v [obec] v uvedeném povolení výstavby rodinného dvojdomku mohl uvésti i budoucí výstavbu levé poloviny, z čehož by bylo jasno, že se do budoucna počítá též s výstavbou levé poloviny uvedeného rodinného d