16 C 200/2022-92 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 5. 2. 2021 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 9 736,31 Kč spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. V žalobě uvedla, že se žalovanou dne 7. 4. 2017 uzavřela smlouvu úvěru (dále jen Smlouva), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 13 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 12 % ročně a související poplatky, přičemž poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala splácet formou minimálních splátek ve výši 3 % z aktuální výše dlužné částky, minimálně 200 Kč, které se zavázala zaplatit vždy po ukončení příslušného účetního období. Žalovaná však nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně prohlásila dne 11. 7. 2019 úvěr za splatný. Žalovaná však ani přes výzvy žalobkyně a předžalobní upomínku dluh dosud neuhradila. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Při splnění podmínek dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Jelikož se jedná o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné, je odůvodnění koncipováno v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř., když obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne 7. 4. 2017 Smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše limitu 13 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet vždy ke konci příslušného účetního období. Žalovaná dne 11. 7. 2019 čerpala z úvěrového rámce částku 12 962,89 Kč. Žalovaná však čerpaný úvěr nesplácela řádně a včas, když poslední splátku žalobkyni uhradila dne 10. 2. 2020, a proto žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu dopisem ze dne 11. 5. 2019, a to nejpozději do 10. 7. 2019, s upozorněním, že neuhrazením dluhu do tohoto dne dojde k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení dluhu dopisem ze dne 11. 7. 2019 a poté prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvou ze dne 20. 2. 2020, odeslanou žalované téhož dne na dvě žalobkyni známé adresy žalované. Žalovaná přesto svůj dluh žalobkyni neuhradila. 6. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil jako dluh ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), příslušenství pohledávky pak náleží žalobkyni podle § 1968 a 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl (výrok I.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, dále z odměny za 3 úkony právní služby podle ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) 1 úkon za 200 Kč, v součtu 600 Kč, neboť daný spor vykazuje znaky uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c) AT, a proto se i výše náhrady nákladů v rozsahu úkonů právní služby učiněných advokátem jako zástupcem účastníka do podání návrhu na zahájení řízení včetně, řídí tímto ustanovením, dále z náhrady hotových výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu 300 Kč ve smyslu ust. § 14b odst. 5 písm. a) AT a dále 21% DPH v částce 189 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. 9. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.