17 C 187/2022-53 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 31. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 9. 1. 2014 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši uvedené ve smlouvě. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře na internetových stránkách původního věřitele, resp. formou SMS zprávy. Odesláním žádosti žalovaný souhlasil se zněním VOP. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v den schválení zápůjčky. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit do 28. 1. 2014. Žalovaný však zápůjčku ve lhůtě nesplatil. Žalobkyně požadovala úhradu dlužné jistiny 1 000 Kč a zákonného úroku z prodlení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce. 3. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli dne 8. 1. 2014 smlouvu o zápůjčce, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 1 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného, a žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 180 Kč vrátit do 28. 1. 2014. Žalovanému měla být podle„ [jméno] application info“ poskytnuta částka 1 000 Kč dne 9. 1. 2014. Podle sdělení banky [právnická osoba], na účet žalovaného částka 1 000 Kč dne 9. 1. 2014 připsána nebyla. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) 7. Podle § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na niž žalovaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) ze zápůjčky, měla žalobkyně jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce, že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75 Co 75/2010-83, a dále komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně svou povinnost v řízení nesplnila, neboť se jí nepodařilo prokázat, že žalovanému finanční prostředky ve výši 1 000 Kč poskytla. Žalobkyně soudu nedoložila žádné potvrzení o provedené platbě a banka žalovaného navíc soudu sdělila, že žalovanému dne 9. 1. 2022 částka 1 000 Kč na účet připsána nebyla. Jelikož se žalobkyně neúčastnila jednání u soudu dne 19. 8. 2022, nemohla být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., aby soudu označila a doplnila důkazy potřebné k prokázání svého tvrzení, že žalovanému částku 1 000 Kč poskytla. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobu v celém rozsahu zamítl. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně procesně úspěšným účastníkem byl v řízení žalovaný. Jelikož žalovanému, která by tak měl právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádnému z účastníků řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.