17 C 200/2022-59 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 10. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 350 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 515 Kč s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla dne 25. 5. 2021 úvěr. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na webových stránkách žalobkyně [webová adresa], kde se žalovaný zaregistroval a zažádal o poskytnutí úvěru. Žalovaný souhlasil s podmínkami smlouvy i s VOP, a dále vyplnil dotazník ohledně jeho finanční situace. Na základě smlouvy pak byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Úrok z úvěru činil 1 350 Kč. Termín splatnosti úvěru byl stanoven na den 24. 6. 2021. Žalovaný ničeho neuhradil. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením úvěru si strany smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu za období od 25. 6. 2021 do 22. 4. 2022 ve výši 1 515 Kč. Před podáním žaloby, dne 22. 4. 2022, žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila. 3. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud učinil na základě provedených důkazů následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Úroková sazba činila 0 % v případě splnění podmínek„ první půjčka zdarma“, jinak 0,9 % z vypůjčené částky denně. Strany smlouvy si sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného. Žalobkyně úvěr žalovanému poskytla dne 25. 5. 2021 převodem na bankovní účet žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 22. 4. 2022. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 7. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla částku 5 000 Kč, kterou byl žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně (tj. 1 350 Kč) do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. Ve smlouvě o úvěru si účastníci rovněž platně sjednali povinnost žalovaného uhradit žalobkyni smluvní pokutu v případě prodlení se splacením úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala uzavření platné smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že předmětný dluh žalobkyni uhradil, příp. že dluh zanikl jinak. Žalovaný tuto svou povinnost však nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 6 350 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru a dlužného úroku, včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru ode dne následujícího po dni splatnosti závazku do zaplacení, a dále smluvní pokutu ve výši 1 515 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 6 934 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 4 500 Kč za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) podle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), režijní paušál v celkové výši 900 Kč (3 x 300 Kč) podle § 13 odst. 3 a. t. a nakonec 21% DPH z odměny a paušálu ve výši 1 134 Kč Místo plnění bylo stanoveno k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením §149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.