17 C 267/2022-29 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 2. 5. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 9 120 Kč s příslušenstvím jako dlužného jízdného a přirážky k jízdnému. Žalovaná použila ve dnech 22. 5. 2019, 7. 6. 2019, 15. 7. 2019, 3. 9. 2019, 30. 9. 2019 a 1. 10. 2019 vozidlo městské hromadné dopravy na žalobkyní provozovaných linkách a při provedené kontrole se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná tak porušila smluvní přepravní podmínky a vznikla jí povinnost za každé takové porušení uhradit dlužné jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému, která činí částku 1 500 Kč. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila ani k výzvě žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas. 4. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná byla ve dnech 22. 5. 2019, 7. 6. 2019, 15. 7. 2019, 3. 9. 2019, 30. 9. 2019 a 1. 10. 2019 kontrolována pověřenou osobou žalobkyně, přičemž se při kontrolách neprokázal platným jízdním dokladem. Totožnost žalované byla ověřena předloženým občanským průkazem. Žalovaná převzala a podepsala zápisy o provedených přepravních kontrolách. Ve smluvních přepravních podmínkách žalobkyně je stanovena přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu. Dlužné jízdné a přirážky k jízdnému byla žalovaná povinna uhradit do 15 dnů od provedené kontroly. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované pohledávky dopisem ze dne 23. 3. 2022. 6. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Podle § 2551 občanského zákoníku se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. 8. Podle § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen a) dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, b) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, c) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování, číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování, d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnost uvedenou v písmenu c), e) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících. 9. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. 10. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)), c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu, d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b). 11. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud s ohledem na výše uvedené právní normy dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná použil její dopravní prostředky, přičemž se neprokázala platným jízdním dokladem a vznikla jí proto povinnost uhradit žalobkyni dlužné jízdné a přirážku k jízdnému. V řízení bylo dále na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobkyni žalovanou částku uhradila, příp. že dluh zanikl jinak. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila, neboť byla po celou dobu řízení zcela pasivní. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost, soud jí uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužné jízdné ve výši 6 x 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 6 x 1 500 Kč, tj. celkem 9 120 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých částek (dlužné jízdné + přirážka) ode dne následujícího po dni uplynutí (15-ti denní) lhůty k zaplacení přirážky do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena jako obecná třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 600 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhrada nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 2 x 100 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.