17 C 271/2021-57 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 21. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], dne 21. 7. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 10. 8. 2020 Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa], na kterých se žalovaný zaregistroval, odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, BRKI. Žalovanému byla částka 1 500 Kč zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný ničeho neuhradil ani k výzvě žalobkyně ze dne 13. 4. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 3. 3. 2021 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce. 3. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně dne 21. 7. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 1 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 10. 8. 2020. Žalovanému byla částka 1 500 Kč zaslána dne 21. 7. 2020 na jeho bankovní účet. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021 byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k úhradě zástupcem žalobkyně dne 13. 4. 2021. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) 8. Podle § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na niž žalovaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut převodem jeho bankovní účet úvěr ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalobkyně v řízení prokázala platné uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, bylo dále na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že jeho dluh vůči žalobkyni zanikl, splněním či jiným způsobem, příp. že žalobkyni dluh uhradil alespoň částečně. Žalovaný tuto svou povinnost však nesplnil, jelikož po celou dobu řízení byl zcela pasivní. Soud proto s ohledem na výše uvedené uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku představující dlužnou jistinu úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru do zaplacení. Lhůtu soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecnou třídenní. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), režijní paušál v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč [obec] plnění pak bylo stanoveno k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. Podmínky k použití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.