17 C 278/2022-67 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 17. 8. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 11 650 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne 20. 11. 2020 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč ve lhůtě 24 měsíců ode dne poskytnutí úvěru. K uzavření úvěrové smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci. Pokud je žadateli o uzavření smlouvy schválena jeho žádost, objeví se na internetových stránkách text smlouvy a na telefonní číslo, které žadatel uvedl, je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy žadatel zadá SMS kód na webové stránce [webová adresa], je smlouva uzavřena a odeslána na e-mailovou adresu žadatele. Identita žalované byla ověřena ze zaslané kopie výpisu z účtu žalované, ze kterého byla odeslána platba 1 Kč na účet žalobkyně. Žalobkyně při uzavírání smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, [příjmení] a lustrací Centrální evidencí exekucí a insolvenčního rejstříku. Žalobkyně také podrobila žalovanou tzv. credit scoringu, při kterém posoudila její příjmy a výdaje. Žalované byl úvěr poskytnut dne 20. 11. 2020 na její bankovní účet. Žalovaná si dvakrát prodloužila splatnost úvěru o měsíc tzv. Korunovým odkladem za poplatek 1 980 Kč, a to platbou žalobkyni ve výši 1 Kč dne 19. 4. 2021. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byla žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu prostřednictvím SMS a e-mailu. Žalované byly následně ve dnech 18. 5. 2022 a 16. 3. 2022 účtovány v souladu se smlouvou jednorázové smluvní pokuty po 500 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení celkové částky 11 650 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9 990 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 660 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč, vše spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 110,12 Kč od 25. 7. 2022 do 16. 8. 2022, a dále zákonným úrokem z prodlení z částky 11 650 Kč od 17. 8. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalované byly před poskytnutím úvěru poskytnuty informace o poskytovaném úvěru; -) z úvěrové smlouvy, včetně splátkového kalendáře, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 20. 11. 2020 mezi žalobkyní a žalovanou, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru žalované ve výši 20 000 Kč, a že žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s poplatkem 660 Kč, ve 24 měsíčních splátkách. Strany smlouvy si sjednaly možnost tzv. Korunového odkladu za poplatek 1 980 Kč, pro jehož využití byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni platbu ve výši 1 Kč. Pro případ prodlení si strany smlouvy sjednaly nárok žalobkyně účtovat žalované smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z jistiny úvěru, maximálně 0,1 % denně z dlužné částky, a zákonný úrok z prodlení; -) z výzev ze dne 4. 4. 2022 a 25. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzývala ke splacení dlužné splátky a poté ji vyzvala ke splacení celé dlužné jistiny úvěru; -) z výpisu čerpání, splátek a úhrad žalované bylo zjištěno, že ke dni 16. 8. 2022 činila dlužná jistina 9 990 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč, účelně vynaložené náklady 660 Kč a úrok z prodlení 110,12 Kč; -) z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 20. 11. 2020 na č. ú. [bankovní účet] částku 20 000 Kč pod [variabilní symbol]; -) z výpisu z OR bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu 1. 10. 2005; -) z kopie OP žalované bylo zjištěno, že žalobkyně ověřovala totožnost žalované; -) z výpisu přehledů účtů bylo zjištěno, že majitelem účtu [číslo] u [příjmení] [příjmení] byla žalovaná; -) ze Sazebníku platného od 4. 1. 2019 bylo zjištěno, že ověřovací poplatek činil 1 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru činil 33 Kč za každých půjčených 1 000 Kč, poplatek za Korunový odklad činil 99 Kč za každých půjčených 1 000 Kč, smluvní pokuta činila 500 Kč a jednorázová smluvní pokuta činila 10 % z jistiny úvěru, maximálně 0,1 % denně z dlužné částky; -) z předžalobní výzvy, včetně podacího archu, bylo zjištěno, že žalobkyně žalované zaslala dne 27. 6. 2022 výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do 30 dnů ode dne sepsání výzvy; -) ze sdělení [příjmení] [příjmení] ze dne 10. 10. 2022 bylo zjištěno, že účet [číslo] je účtem žalované a že v listopadu 2020 byla na tento účet připsána částka 20 000 Kč pod [variabilní symbol]; -) z úvěrové zprávy a potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalobkyně provedla tzv. credit scoring žalované, zjišťovala její příjmy a výdaje a provedla lustraci žalované v rejstřících CRIBIS, NRKI a ISIR. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne 20. 11. 2020 se žalovanou úvěrovou smlouvu, jejíž nedílnou součástí byl Sazebník poplatků, a to prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku, na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa]. Žalobkyně se jako úvěrující zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se jako úvěrovaná zavázala úvěr žalobkyni splatit ve 24 měsíčních splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč. Strany smlouvy si sjednaly možnost tzv. Korunového odkladu za poplatek 1 980 Kč, pro jehož využití byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni platbu ve výši 1 Kč. Pro případ prodlení si strany smlouvy sjednaly nárok žalobkyně účtovat žalované smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z jistiny úvěru, maximálně 0,1 % denně z dlužné částky, a zákonný úrok z prodlení. Žalované byly poskytnuty před uzavřením smlouvy Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně rovněž před uzavřením smlouvy o úvěru ověřovala bonitu žalované. Úvěr ve výši 20 000 Kč byl žalované poskytnut dne 20. 11. 2020 převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Ke dni 16. 8. 2022 činila dlužná jistina 9 990 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč, účelně vynaložené náklady 660 Kč a úrok z prodlení 110,12 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě žalované částky, a to nejpozději do 30 dnů ode dne sepsání výzvy. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluhy řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pa