17 C 282/2022-33 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 22. 6. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím jako dlužného přirážky k jízdnému. Žalovaný použil dne 18. 1. 2022 vozidlo městské hromadné dopravy na žalobkyní provozovaných linkách a při provedené kontrole se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný tak porušil smluvní přepravní podmínky a vznikla mu povinnost uhradit přirážku k jízdnému, která činí částku 1 500 Kč. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil ani k výzvě zaslané zástupcem žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas. 4. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne 18. 1. 2022 v 17:09 hod. kontrolován pověřenou osobou žalobkyně na lince [číslo] zastávka [anonymizováno], přičemž se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla ověřena předloženým občanským průkazem. Žalovaný převzal a podepsal zápis o provedené přepravní kontrole. Ve smluvních přepravních podmínkách žalobkyně (čl. 10 odst. 4), o nichž byl žalovaný informován, je stanovena přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu. Přirážku k jízdnému byl žalovaný povinen uhradit do 15 dnů od provedené kontroly. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě žalované pohledávky dopisem ze dne 27. 4. 2022. 6. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Podle § 2551 občanského zákoníku se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. 8. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)), c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu, d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b). 9. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud s ohledem na výše uvedené právní normy dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný použil její dopravní prostředek (linku [číslo]), přičemž se neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu proto povinnost uhradit žalobkyni přirážku k jízdnému. V řízení bylo dále na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni žalovanou částku uhradil, příp. že dluh zanikl jinak. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni uplynutí (15-ti denní) lhůty k zaplacení přirážky. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecná třídenní. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k úhradě) po 200 Kč v celkové výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, dále 3 režijní paušály po 100 Kč v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH v celkové výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní.