17 C 5/2022-26 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 4. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím jako dlužného jízdného a přirážky k jízdnému. Žalovaný dne 14. 7. 2021 cestoval dopravním prostředkem – metrem linkou B veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní. Žalovaný se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné, čímž porušil své povinnosti cestujícího. Žalovaný byl povinen uhradit také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč v souladu se Smluvními přepravními podmínkami PID. Splatnost pohledávky nastala v den provedení kontroly. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 16. 9. 2021 výzvu k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas. 4. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne 14. 7. 2021 v 14:15 hod. kontrolován pověřenou osobou žalobkyně na lince metra B, zastávka [příjmení], přičemž se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla ověřena předloženým dokladem totožnosti ([příjmení]). Žalovaný převzal a podepsal zápis o provedené přepravní kontrole. Ve smluvních přepravních podmínkách žalobkyně (čl. 8 odst. 4), o nichž byl žalovaný informován, je stanovena přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě žalobní pohledávky dopisem ze dne 16. 9. 2021. 6. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Podle § 2551 občanského zákoníku se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. 8. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)), c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu, d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b). 9. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud s ohledem na výše uvedené právní normy dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný použil její dopravní prostředek (metro linky B), přičemž se neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu proto povinnost uhradit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému. V řízení bylo dále na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni žalovanou částku uhradil, příp. že dluh zanikl jinak. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 1 524 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti závazku do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena jako obecná třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k úhradě) po 200 Kč v celkové výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, dále 3 režijní paušály po 100 Kč v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH v celkové výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní.