19 C 240/2022-42 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u soudu dne 17. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 30. 1. 2022 do zaplacení a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a uhrazení tohoto příspěvku se žalobkyně žalobou domáhala. Žalovaná jako vlastník/provozovatel neměla od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [registrační značka]. Vozidlo nebylo pojištěno 80 dní a žalobkyni vznikl nárok na příspěvek ve výši 5 200 Kč vypočtený denní sazbou dle druhu vozidla (konkrétně 65 Kč za den). Svůj nárok žalobkyně dovozovala ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, konkrétně z § 4 odst. 1, když v souladu s § 4 odst. 6 zaslala žalobkyně žalované dne 15. 11. 2021 výzvu k úhradě příspěvku a splatnost příspěvku nastala dne 29. 1. 2022. Dne 13. 4. 2022 byla žalované zaslána předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.). Žalobkyně rovněž požadovala uhradit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Soud má tedy za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl proto v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalovaná byla vedena v registru vozidel v období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 jako vlastník/provozovatel vozidla s [registrační značka], které nebylo v uvedeném období pojištěno. K úhradě příspěvku byla žalovaná vyzvána dne 15. 11. 2021. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. 9. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 10. Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla 11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z listinných důkazů založených ve spise bylo prokázáno, že povinnost žalované zaplatit příspěvek, s ohledem na § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., zanikla, když výzva k úhradě příspěvku byla žalované zaslána po uplynutí roční prekluzivní lhůty. Povinnost žalované vznikla dne 13. 11. 2020, nicméně výzva jí byla odeslána dne 15. 11. 2021. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobu zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť plně úspěšné žalované žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.