19 C 40/2022-141 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u soudu dne 3. 1. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované úhrady dluhu za dodanou elektřinu s příslušenstvím z faktury [číslo] za období od 21. 1. 2021 do 16. 8. 2021 vystavené na částku 5 702,30 Kč, splatné dne 6. 9. 2021 a z faktury [číslo] za období od 25. 2. 2020 do 6. 11. 2020 vystavené na částku 3 153 Kč, splatné dne 2. 12. 2020, na níž žalovaná dne 2. 3. 2021 uhradila částku 500 Kč, když žalované elektřinu dodávala na základě smlouvy ze dne 18. 1. 2021 v případě faktury [číslo] respektive na základě smlouvy ze dne 18. 2. 2020 v případě faktury [číslo]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na výzvu soudu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná rovněž nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Z předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byly ve dnech 18. 2. 2020 a 18. 1. 2021 uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, ve kterých se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do sjednaných odběrných míst na adrese [adresa] adrese [adresa]. Žalobkyně žalované elektřinu do odběrných míst dodávala a dodávky vyúčtovala fakturami [číslo] na částku 5 702,30 Kč, splatnou dne 6. 9. 2021 a fakturou [číslo] na částku 3 153 Kč, splatnou dne 2. 12. 2020, žalovaná na tyto faktury neuhradila, kromě úhrady dne 2. 3. 2021 ve výši 500 Kč na fakturu [číslo] ničeho. Dne 8. 12. 2021 odeslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní upomínku. Za procesní pasivity žalované nemá soud za prokázané, že by žalovaná něčeho na uvedený dluh uhradila, popř. že by dluh zanikl některým ze zákonných způsobů. 7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (dále také jen „energetický zákon“) ve znění platném a účinném do 31. 12. 2021 smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 8. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud, v rámci právního hodnocení, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovanou jako zákazníkem byly uzavřeny platné a účinné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 energetického zákona. Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala dodávat žalované do shora uvedených odběrných míst elektřinu, což také činila a svou povinnost plynoucí ze smluvního závazkového vztahu tak plnila. Žalovaná však povinnost zaplatit za dodanou a odebranou elektřiny dojednanou a vyfakturovanou cenu nesplnila. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Podle § 2079 o. z., a § 50 odst. 2 energetického zákona tak byla žalovaná zavázána k úhradě částky 8 355,30 Kč a podle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., k úhradě zákonného úroku z prodlení plynoucího ode dne následujícího po splatnosti té které faktury při zohlednění žalovanou provedené úhrady. 12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142a a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), 3 x režijní paušál po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Podmínky § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Částku 1 489 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůty k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.