19 C 93/2021-123 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost vyklidit a vyklizenou předat část nemovitosti, kterou užívají, specifikovanou ve výroku tohoto rozsudku (dále jen„ nemovitost“), s tím, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem uvedené nemovitosti a to se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. ¾ k celku. Žalobce dal žalovaným písemnou výpověď z nájmu datovanou [datum], a to ve vztahu ke všem částem nemovitosti, kterou žalovaní na základě nájemní smlouvy užívali. Důvodem výpovědi byla skutečnost, že žalobce potřeboval předmětnou část rodinného domu pro svého syna. Žalovaní se proti této výpovědi bránili žalobou na určení její neplatnosti, tato však byla rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítnuta. Žalobce vyzval dne 11. 11. 2020 žalované k opuštění jimi užívané části domu předžalobní výzvou, žalovaní však nemovitost neopustili. 2. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili tak, že nárok žalobce neuznávají a navrhli žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Žalovaní užívají předmětné části nemovitosti se svým synem [jméno] [celé jméno žalovaného], a to na základě jeho vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. ¼ na předmětných nemovitostech. Nárok na vyklizení žalovaných není dán, když titulem k užívání předmětných nemovitostí žalovanými je souhlas jednoho ze spoluvlastníků. K rozhodnutí většinového spoluvlastníka, tedy žalobce, o užívání společné věci, nedošlo. 3. Usnesením ze dne 10. 8. 2021, č. j. 19 C 93/2021-61, soud řízení k návrhu žalobce přerušil s odůvodněním, že syn žalovaných [jméno] [celé jméno žalovaného] podal žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitosti. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 26. 10. 2021, č. j. 69 Co 260/2021-82, rozhodl, že se řízení nepřerušuje, když konstatoval, že řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není řízením, v němž by byla řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v této věci. 4. Usnesením ze dne 17. 1. 2022, č. j. 19 C 93/2021-98, soud řízení ke společnému návrhu účastníků přerušil, když uvedli, že jednají o mimosoudním vyřešení věci. Usnesením ze dne 21. 6. 2022, č. j. 19 C 93/2021-103, soud rozhodl o pokračování v řízení, když toto navrhl žalobce, jelikož nedošlo k mimosoudnímu vyřízení věci. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: 5. Z výzvy k opuštění části domu ze dne 11. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalované, aby opustili část nemovitosti, kterou užívají na základě nájemního vztahu, jehož ukončení bylo předmětem přezkumu v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a toto ukončení bylo soudně potvrzeno. Tato výzva byla rovněž výzvou předžalobní. 6. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že soud rozhodl tak, že byla zamítnuta žaloba žalovaných na určení neplatnosti výpovědi z nájmu části nemovitosti užívané žalovanými na základě nájemní smlouvy. V odůvodnění rozsudku bylo, mimo jiné, konstatováno, že mezi žalobcem a žalovanými byla platně uzavřena ústně nájemní smlouva k části nemovitosti užívané žalovanými. Tato byla následně dne [datum] vypovězena a tato výpověď byla oprávněná. 7. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že rozsudek uvedený pod bodem 6. byl potvrzen. 8. Z výpisu z KN k nemovitosti bylo zjištěno, že tato je v podílovém spoluvlastnictví žalobce (podíl ¾) a [jméno] [celé jméno žalovaného] (podíl ¼). 9. Z lustrací v ISZR a IR k osobě žalované 1. bylo zjištěno, že žalovaná 1. má trvalé bydliště v nemovitosti a aktuálně s ní není vedeno insolvenční řízení. 10. Z lustrací v ISZR a IR k osobě žalovaného 2. bylo zjištěno, že žalovaný 2. má trvalé bydliště v nemovitosti a aktuálně s ním není vedeno insolvenční řízení. 11. Pokud jde o žalovanými navrhované důkazy výslechy žalovaných a [jméno] [celé jméno žalovaného], u jednání se zástupce žalovaných vyjádřil, že na jejich provedení již netrvá. Ohledně důkazního návrhu spisem sp. zn. [spisová značka] u jednání se zástupci žalobce i žalovaných vyjádřili tak, že na jeho provedení netrvají a postačuje provedení rozsudků okresního a krajského soudu v této věci. 12. V souladu s § 132 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud dále přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Přihlédl tak k tvrzení zástupce žalovaných, který uvedl, že titul k užívání předmětné nemovitosti žalovanými je souhlas spoluvlastníka [jméno] [celé jméno žalovaného], dále, že zde není žádné rozhodnutí spoluvlastníků o užívání společné věci ohledně užívání části nemovitosti žalovanými, když [jméno] [celé jméno žalovaného] žalobce o tomto vůbec nejednali, a rovněž, že [jméno] [celé jméno žalovaného] se v nemovitosti nezdržuje, studuje v [obec] a rodiče navštěvuje maximálně o víkendu. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: 13. Žalobce je v katastru nemovitostí evidován jako podílový spoluvlastník budovy [adresa] – rodinného domu, který je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno], v kat. úz. [obec] s podílem id. ¾. Druhým podílovým spoluvlastníkem je syn žalovaných [jméno] [celé jméno žalovaného] s podílem id. ¼. Mezi žalobcem a žalovanými byla uzavřena, nejspíše dne [datum], ústně nájemní smlouva o užívání části nemovitosti. Dne [datum] byla tato nájemní smlouva žalobcem vypovězena. Žalovaní se domáhali u soudu určení neplatnosti výpovědi z nájmu, jejich žaloba byla rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pravomocně zamítnuta a žalobce vyzval žalované k opuštění jimi užívané části nemovitosti. Žalovaní stále užívají nemovitost (soubor místností, které mají charakter bytu s dispozicí 2+1 v levé části domu [adresa] z pohledu vstupu do něj, a dále druhé nadzemní podlaží, půdu a garáž) s tím, že k tomuto mají souhlas [jméno] [celé jméno žalovaného] jako menšinového spoluvlastníka, souhlas žalobce, jako většinového spoluvlastníka, nemají. Žalobce, po vypovězení výše uvedené nájemní smlouvy, s menšinovým spoluvlastníkem [jméno] [celé jméno žalovaného] nikdy nejednal o užívání nemovitosti žalovanými, nebyla mezi nimi sjednána žádná dohoda. [jméno] [celé jméno žalovaného] předmětnou nemovitost spolu s žalovanými neužívá. Žalovaní dosud předmětnou část nemovitosti nevyklidili. 14. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 15. Podle § 1126 odst. 2 o. z., při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů. 16. Podle § 1128 odst. 1, odst. 2 o. z., o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. 17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaní užívají nemovitost žalobce bez právního důvodu. V řízení bylo prokázáno, že nájemní vztah vzniklý mezi účastníky na základě smlouvy nejspíše ze dne [datum] zanikl jeho výpovědí ze dne [datum], která byla soudně přezkoumána a prohlášena za platnou. Žalovaní tak užívají předmětnou část nemovitosti bez platného právního titulu. 18. Pokud v tomto řízení označovali žalovaní jako titul k užívání předmětné části nemovitosti (poté co jim byla dána výpověď z nájmu) souhlas menšinového spoluvlastníka [jméno] [celé jméno žalovaného], tak k tomu soud konstatuje, že dání části nemovitosti, která je v podílovém spoluvlastnictví, do užívání jak třetím osobám, tak rovněž spoluvlastníku je dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu běžnou správou společné věci (viz např. rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2528/98). V souladu s § 1128 o. z., o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. [jméno] [celé jméno žalovaného] jako menšinový spoluvlastník tak nemohl, bez souhlasu většinového spoluvlastníka, založit žalovaným, po jejich výpovědi z nájmu, právní titul k užívání části nemovitosti, navíc za situace, kdy s ním o tomto nijak nejednal a žalobce jednoznačně projevil svou vůli ohledně setrvání žalovaných v předmětné nemovitosti touto žalobou na vyklizení projednávanou v tomto řízení. Soud tak uzavírá, že v situaci, kdy zde nebyla existence žádného rozhodnutí spoluvlastníků o užívání společné věci žalovanými ani tvrzena, ani prokazována, žalovaní nemohou odvozovat právní titul k užívání předmětné části nemovitosti od souhlasu menšinového spoluvlastníka. 19. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Lhůtu k vyklizení určil podle § 160 odst. 1 věta př