20 C 158/2021-226 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 3. 3. 2021 domáhali po žalované zaplacení částky 21 825 Kč s úrokem z prodlení od 3. 12. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobci byli spolu se žalovanou a dále [jméno] [celé jméno žalobkyně] podílovými spoluvlastníky nemovitostí a to pozemku [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba – rodinný dům [adresa], jak je vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a k. ů. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], přičemž žalobce a) vlastní ideální 1/6 nemovitostí, žalovaná vlastní ideální 1/6 nemovitostí, [jméno] [celé jméno žalobkyně] vlastnila ideální 1/9 nemovitostí a žalobci mají ve společném jmění manželů ideálních 5/9 nemovitostí. [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne 6. 8. 2020 zemřela a její spoluvlastnický podíl nabyli [jméno] [celé jméno svědka] a [jméno] [celé jméno svědka], každý ideální [číslo]. Rodinný dům [adresa] byl ve stavu v podstatě nezpůsobilém k řádnému užívání, proto bylo nutno přistoupit k částečné rekonstrukci. Do opravy střechy žalobci investovali částku celkem 130 950 Kč, která sestává z částek 75 200 Kč a 54 300 Kč uhrazených [celé jméno svědka] na základě vystavených faktur, z částky 984 Kč uhrazené [anonymizováno] službám [anonymizováno] a částky 466 Kč uhrazené obci [obec] Tyto částky byly vynaloženy za rekonstrukci střechy, položení nové krytiny a doprava a uložení staré krytiny na skládku. Z této částky pak podíl ve výši 1/6, tj. částka 21 825 Kč připadá na žalovanou. Daná investice je nákladem na záchranu věci ve smyslu ust. § 1136 občanského zákoníku, když střecha byla ve velmi špatném stavu, do nemovitosti zatékalo a hrozil vznik dalších škod. Žalobci dopisem ze dne 10. 11. 2020 vyzvali žalovanou k úhradě odpovídajícího podílu na provedených investic, žalovaná byla informována rovněž o tom, že je třeba počítat i s dalšími náklady na opravu domu. Žalovaná na výzvu k úhradě nereagovala. Žalované byla poskytnuta v předžalobní výzvě lhůta k úhradě podílu na nákladech v délce jednoho týdne od obdržení dopisu, který jí musel být doručen nejpozději 25. 11. 2020, tedy lhůta uplynula dnem 2. 12. 2020 a žalobci tak požadují i zákonný úrok z prodlení od 3. 12. 2020. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok zcela neuznává. [celé jméno svědka] nemá k provedeným pracím, tedy k opravě střechy žádné oprávnění a již z tohoto titulu lze pochybovat, že práce byly provedeny kvalitně a odborně. Předložené faktury vystavené [celé jméno svědka] považuje žalovaná za nepřezkoumatelné z hlediska vymezení rozsahu prací a jejich určitosti. Není také zřejmé, jaký materiál byl použit, zda šlo o zánovní již použitý materiál nebo zda šlo o nový materiál. Žalovaná dále uvedla, že obdržela jsem přezkumné stanovisko Městského úřadu Konice, odbor výstavby, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], [číslo jednací] vypracované vedoucím odboru výstavby Ing. [jméno] [příjmení] Odbor výstavby [anonymizováno] [obec] provedl kontrolní prohlídku na místě samém rodinného domku [adresa] v [obec] dne 10.5.2021 za mé účasti a účasti žalobců a při té bylo zjištěno, že:„ Nosná konstrukce krovů zůstala beze změn, trámy jsou původní, střecha byla zpevněna u vrcholů pomocí příložek. Střešní krytina byla vyměněna pouze na jedné polovině střechy. [jméno], kde byla vyměněna střešní krytina, byly dány nové latě a pojistná hydroizolace. Na druhé polovině střechy není patrné, že by probíhala jakákoliv úprava. U poloviny střechy, kde byla vyměněna krytina, byly dodány nové okapy. Podle výše uvedeného popisu je zřejmé, že se jedná o stavební úpravu, při které se nezasahovalo do nosné konstrukce. Za nosnou konstrukci se považují krovy včetně pozednice, stojek a vazních trámů. Za nosnou konstrukci se nepovažují střešní latě.“ Tento závěr po odborném ohledání domu je v jasném rozporu s tvrzením žalobců, které uvádí v žalobě v bodu II., kde tvrdí, že všechny dosud provedené investice byly naprosto nezbytné, neboť nemovitost byla v naprosto nevyhovujícím stavu, bylo třeba udělat novou vazbu střechy, krovy a trámy, které byly napadeny červotočem. Z faktur vystavených [celé jméno svědka] nelze vyvozovat jednoznačné a určité závěry, nicméně ve faktuře [číslo] je v popisu uvedena„ demontáž, montáž dřevěných latí a konstrukcí na rodinném domu [obec a číslo]“ Tomu by musely odpovídat práce spočívající ve výměně konstrukcí, tedy krovů a vazníků tak, jak to tvrdí žalobci v žalobě, ale nic takového nebylo zjištěno při konkrétní prohlídce domu, kterou prováděl odbor výstavby. Účtovaná cena za práce ve fakturách je tak zjevně přemrštěná, nemůže být podkladem pro spravedlivé rozhodnutí, zda je nárok žalobců po právu. Žalovaná měla možnost osobně se seznámit se stavem nemovitosti až v souvislosti s konáním prohlídky pracovníkem odboru výstavby Ing. [příjmení] a doslova se„ zděsila“ z úrovně zřejmě amatérsky prováděných oprav a zásahů v domě a v této souvislosti podle jejího přesvědčení došlo spíše ke znehodnocení domu. V domě byla cítit plíseň a zatuchlost, na zdech zjevná vlhkost. K tomu zřejmě přispělo i„ zabetonování domku“, nevhodnou výměnou podlah, k těmto pracím se vyjadřoval k mé žádosti odborník [celé jméno svědka], autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, který se věnuje projektové činnosti a vypracoval svůj nález po prohlídce domu dne 21. 8. 2020. 3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: 4. Z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobci a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, jak jsou tyto nemovité věci zapsány na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] úřadu pro [územní celek], [stát. instituce]. Žalobce a) vlastní podíl o velikosti ideální 1/6 nemovitostí, žalovaná vlastní podíl o velikosti ideální 1/6 nemovitostí a žalobci mají ve společném jmění manželů podíl o velikosti ideální 2/3 nemovitých věcí vzhledem k celku. 5. Z faktur [číslo] že [celé jméno svědka] vystavil žalobcům dne 16. 3. 2020 faktury [číslo] znějící na částky 75 200 Kč a 54 300 Kč s datem splatnosti 26. 3. 2020 za práce označené ve faktuře jako demontáž, montáž dřevěných latí a konstrukcí na rodinném domě [obec], [ulice a číslo]. 6. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 16. 3. 2020, že žalobkyně b) uhradila [anonymizována dvě slova] [obec] za odvoz krytiny částku 984 Kč. 7. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 13. 3. 2020, že žalobci uhradili obci [obec] za uložení 3,5 t střešních tašek na skládku částku 466 Kč. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 11. 2020 a z podací stvrzenky, že žalovaná byla dopisem ze dne 10. 11. 2020 žalobci vyzvána k zaplacení částky 21 825 Kč z důvodu provedených investic do střechy domu do jednoho týdne po obdržení dopisu, dopis byl žalované odeslán doporučeně dne 12. 11. 2020. 9. Z e-mailové komunikace ze dne 24. 11. 2020, že právní zástupce žalované reagoval na předžalobní výzvu žalobců e-mailem ze dne 24. 11. 2020 tak, že nárok žalobců neuznává zejména s ohledem na nepřezkoumatelnost faktur a dokladů. Faktury neobsahují rozsah demontáže a montáže dřevěných latí a konstrukcí na rodinném domě v [adresa], z příjmového pokladního dokladu vystaveného obcí [obec] nelze přezkoumat, o jaké plnění či službu se jednalo. 10. Ze spisu [stát. instituce], odboru výstavby sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno], že stavební úřad obdržel dne [datum] podání žalované nazvané„ neohlášená oprava střechy na RD [ulice] ulice [číslo] [obec]“, kde bylo uvedeno, že [celé jméno svědka] měl provést opravu celé střechy včetně nosných konstrukcí a že nemá k tomu živnostenské oprávnění. Dne 10. 5. 2021 se na základě podnětu konala kontrolní prohlídka, které se zúčastnili žalobci, žalovaná a za stavební úřad Ing. [jméno] [příjmení]. Na místě samém bylo stavebním úřadem zjištěno, že nosná konstrukce krovů zůstala beze změn. Trámy jsou původní, střecha byla zpevněna u vrcholů pomocí příložek. Střešní krytina byla vyměněna pouze na jedné polovině střechy. [jméno], kde byla vyměněna střešní krytina, byly dány nové latě a pojistná hydroizolace. U poloviny střechy, kde byla vyměněna krytina, byly dány nové okapy. Na druhé polovině střechy není patrné, že by probíhala jakákoliv úprava. Podle výše uvedeného je zřejmé, že se jedná o stavební úpravu, při které se nezasahovalo do nosné konstrukce a která tedy nepodléhá žádnému povolení stavebního úřadu. Dopisem ze dne 28. 6. 2021 tyto závěry sdělil stavební úřad žalobcům a žalované. Součástí spisu jsou rovněž fotografie střechy s novou střešní krytinou a fotografie příložek zpevňujících střechu. 11. Z vyjádření [celé jméno svědka] ke stavebním úpravám RD [adresa] ze dne 21. 8. 2020, že Ing. [celé jméno svědka] podal písemné vyjádření ke stavebním úpravám rodinného domu ve spoluvlastnictví účastníků, z něhož opravy střechy se týkala jen část, kdy Ing. [celé jméno svědka] zde uvádí, že není průkazné, zda bylo nezbytně nutné realizovat výměnu krytiny na jižní straně rodinného domu směrem k potoku, protože krytina na se