20 C 283/2022-23 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím, jakožto přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, jakožto sankce za jízdu bez platného jízdního dokladu, tj. porušení smluvních přepravních podmínek žalobkyně, když dne 29. 1. 2022 jela žalovaná vozidlem žalobkyně bez platného jízdního dokladu. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud žalobkyni dlužnou částku neuhradila, domáhá se žalobkyně svého nároku soudní cestou. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaná byla dne 29. 1. 2022 kontrolována kontrolorem žalobkyně na lince [číslo] když žalovaná se při kontrole neprokázala jízdním dokladem. Žalovaná zápis o provedené přepravní kontrole podepsala. V přepravních podmínkách žalobkyně, o nichž byla informována žalovaná, si žalobkyně vymezila přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. 6. Podle § 2550 o.z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Podle § 2551 o.z.dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. 8. Dle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně činí výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu 1 500 Kč za každého cestujícího. 9. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Dle ust. § 37 odst. 5 z. č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující mimo jiné povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 13. Dle ust. § 37 odst. 6 z. č. 266/1994 Sb., o drahách, stanoví dopravce v přepravních podmínkách výši přirážky. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 14. Podle ust. § 49 odst. 3 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 15. Podle ust. § 4 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 16. Soud s ohledem na výše citované právní normy uzavírá, že žalobkyně prokázala, že žalovaná použila její dopravní prostředek bez platného jízdního dokladu a vznikla jí tak povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. V dané procesní situaci bylo pouze a jen na žalované, aby tvrdila a současně soudu prokázala, že žalobkyni žalobní nárok byť částečně uhradila. Žalovaná tuto skutečnost netvrdila a z provedeného dokazování se nepodává. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost opírající se o shora uvedenou právní úpravu, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 1 500 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení, kdy počátek prodlení a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu a zákonu neodporují. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní lhůta, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaná tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.