20 C 302/2021-36 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1 093 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná využila dne 7. 9. 2018 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku 574 mezi stanicemi [obec] a [obec] hl.n., čímž se bezdůvodně obohatila v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 93 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovaném přirážku ve výši 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba], tak vznikla vůči žalované pohledávka ve výši 1 093 Kč, kterou postoupila dne 12. 2. 2018 na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Tato smlouva byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] uzavřené dne 15. 12. 2015. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] jakožto postupitel postoupila dne 6. 9. 2019 pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná přes výzvu žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaná využila dne 7. 9. 2018 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku 574 mezi stanicemi [obec] a [obec] hl.n., čímž se bezdůvodně obohatila v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 93 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovaném přirážku ve výši 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba], tak vznikla vůči žalované pohledávka ve výši 1 093 Kč, kterou postoupila dne 12. 2. 2018 na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Tato smlouva byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] uzavřené dne 15. 12. 2015. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] jakožto postupitel postoupila dne 6. 9. 2019 pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná přes výzvu žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradila. 6. Podle § 2550 o.z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Podle § [číslo] o.z.dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. 8. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Dle ust. § 37 odst. 5 z. č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující mimo jiné povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 12. Dle ust. § 37 odst. 6 z. č. 266/1994 Sb., o drahách, stanoví dopravce v přepravních podmínkách výši přirážky. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 13. Podle ust. § 49 odst. 3 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 14. Podle ust. § 4 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 15. Soud s ohledem na výše citované právní normy uzavírá, že žaloba je důvodná. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací na straně žalobkyně, když v řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni řádně postoupena a žalobkyně tak je ve věci aktivně legitimována. Žalobkyně prokázala, že žalovaná použila dopravní prostředek právního předchůdce žalobkyně bez platného jízdního dokladu a vznikla jí tak povinnost uhradit jízdné ve výši 93 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. V dané procesní situaci bylo pouze a jen na žalované, aby tvrdila a současně soudu prokázala, že žalobkyni žalobní nárok byť částečně uhradila. Žalovaná tuto skutečnost netvrdila a z provedeného dokazování se nepodává. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost opírající se o shora uvedenou právní úpravu, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 1 093 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, kdy počátek prodlení a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu a zákonu neodporují. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní lhůta, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaná tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.