20 C 323/2021-26 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 908,30 Kč příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 21. 8. 2013 pojistnou smlouvu, na základě které se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši 3 000 Kč ročně. Žalovaný přes upomínku žalobkyně nezaplatil běžné pojistné a dluží tak žalobkyni za období od 22. 8. 2018 do 11. 4. 2019, kdy pojištění zaniklo z důvodu neplacení pojistného, částku 1 908,30 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. <b>4. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:</b> 5. Mezi účastníky byla dne 21. 8. 2013 uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění právní ochrany s počátkem pojištění ke dni 22. 8. 2013. Žalovaný se smlouvou zavázal platit pojistné ve výši 3 000 Kč ročně. Žalovaný neuhradil předepsané pojistné splatné dne 22. 8. 2018, proto byl žalobkyní dopisem ze dne 7. 2. 2019 vyzván k úhradě dlužného pojistného nejpozději do 10. 4. 2019 s tím, že pokud pojistné neuhradí, uplynutím této lhůty pojištění zanikne. Jelikož žalovaný dlužné pojistné neuhradil, zaniklo pojištění ke dni 11. 4. 2019. Žalovaný dluží žalobkyni za období od 22. 8. 2018 do 11. 4. 2019 částku 1 908,30 Kč. Žalovaný byl žalobkyní vyzván dopisem ze dne 6. 11. 2020 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 6. Podle ust. § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, občanského zákoníku (dále jen OZ) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 8. Podle ust. § 2772 odst. 1 OZ není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. 9. Podle ust. § 2782 odst. 1 OZ pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 OZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 11. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 12. Podle ust. § 2804 OZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 13. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu v souladu s ust. § 2785 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný se v této smlouvě zavázal k placení ročního pojistného ve výši 3 000 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 22. 8. 2018 do 11. 4. 2019, kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného v souladu s ust. § 2804 občanského zákoníku. Žalobkyni tak vznikl nárok na neuhrazené částky pojistného ve výši 1 908,30 Kč. Jelikož žalovaný svoji povinnost vyplývající z tohoto smluvního vztahu žalobkyni dobrovolně nesplnil, dostal se do prodlení s plněním a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat kromě zaplacení jistiny i zaplacení úroku z prodlení ve výši určené podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedených skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náhrada nákladů nezastoupeného účastníka v paušální výši dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., tj. částka 100 Kč za každý úkon dle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. v daném případě 200 Kč za dva úkony, a to podání žaloby a předžalobní výzvu k úhradě. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 600 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.