23 C 23/2022-44 — Okresní soud v Olomouci

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 1 583 Kč s příslušenstvím jakožto nedoplatku za elektřinu dodanou žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému elektřinu dodanou za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] na částku 1 583 Kč po zohlednění přijatých plateb, splatnou [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána. 2. Žalovaný se k žalobě, stejně jako k výzvě soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. a z předložených listinných důkazů zjistil, že dne [datum] uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, ve které se zavázala dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa žalovaného a žalovaný se zavázal hradit za elektřinu sjednanou cenu. Žalobkyně žalované elektřinu do odběrného místa dodávala. Fakturou za elektřinu [číslo] právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyúčtovala za dodanou elektrickou energii za období od [datum] do [datum] částku 1 583 Kč splatnou [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána. 5. Podle ust. § 50 odst. 2 z. č. 458/2000 Sb. (dále také jen „energetický zákon“) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 6. Podle § 2079 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Soud s ohledem na zjištěný skutkový stav za užití výše citovaných právních norem po právní stránce dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 energetického zákona, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně dodávala do odběrného místa žalovaného sjednaného ve smlouvě elektřinu a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit za to žalobkyni sjednanou cenu. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dodanou elektřinu žalovanému řádně vyúčtovala a že pohledávka následně byla postoupena na žalobkyni. Bylo na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že vyúčtovanou cenu elektřiny žalobkyni uhradil. Žalovaný takto nepostupoval a výši ani oprávněnost žalobního nároku nikterak nerozporoval. Vzhledem k tomu, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na svůj závazek žalobkyni cokoli uhradil, ocitla se s plněním svého dluhu v prodlení a žalobkyně tak má nárok rovněž na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni její splatnosti. Soud tedy uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně úroku z prodlení, jehož výše i počátek splatnosti je v souladu se zákonem a skutkovými zjištěními daného případu. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. jako třídenní od právní moci rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni coby plně procesně úspěšnému účastníku řízení nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady ve výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky pro aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (u zdejšího soudu např. ve věci sp. zn. 23 C 57/2022, 12 C 67/2022 a další) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Částku 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní.