23 C 5/2022-34 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím coby přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu, tj. za porušení smluvních přepravních podmínek žalobkyně. Žalovaná dne [datum] cestovala vozidlem městské hromadné dopravy na žalobkyní provozovaných linkách MHD: linkou [anonymizováno], přičemž se při kontrole na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nerozporovala. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: dne [datum] v [údaj o čase] hodin se žalovaná přepravovala linkou [anonymizováno] MHD provozované žalobkyní, přičemž se při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem. Její totožnost byla ověřena z platného [číslo obč. průkazu] zaměstnancem žalobkyně (č. odznaku [číslo], služ. [číslo]). Žalovaná zápis o provedené přepravní kontrole, v němž byla rovněž informována o povinnosti zaplatit přirážku k jízdnému a její výši a splatnosti, převzala a podepsala. Ve Smluvních přepravních podmínkách [anonymizováno] integrované dopravy si žalobkyně vymezila přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu a pro případ neuhrazení snížené přirážky k jízdnému nejpozději do 15. kalendářního dne ode dne jejího uložení. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila ani přes výzvu zástupce žalobkyně, která jí byla odeslána na adresu trvalého pobytu. 5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 2551 občanského zákoníku dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. 7. Podle § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen (a) dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, (b) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, (c) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování, (d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnost uvedenou v písmenu c), (e) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících. 8. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 9. Podle § 3 odst. 1, 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen "přepravní smlouva"), vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. 10. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 11. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud s ohledem na výše citované právní normy uzavírá, že žalobkyně prokázala, že žalovaná použila ke své přepravě dopravní prostředek veřejné hromadné dopravy osob, který je provozován žalobkyní, přičemž se při přepravní kontrole neprokázala jízdním dokladem a takto mu vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. V dané procesní situaci bylo pouze na žalované, aby tvrdila a současně soudu prokázala, že žalobkyni žalobní nárok, byť částečně, uhradil, resp. že tento zanikl jinak. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost opírající se o shora uvedenou právní úpravu, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a dále zákonný úrok z prodlení, kdy žalobkyní tvrzený počátek prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní pariční lhůta, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Částku 1 489 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejího zástupce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.