23 C 56/2022-41 — Okresní soud v Olomouci

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 382 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného za období od [datum] do [datum] včetně, kdy byla pojistná smlouva ukončena, a to dle pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění, uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum] Počátek pojištění byl stanoven ke dni [datum], pojistné bylo splatné měsíčně a činilo 999 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal zcela procesně pasivní. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění [anonymizována dvě slova], kterou se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění, nastane-li pojistná událost a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné v částce 999 Kč měsíčně. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum], kdy došlo k zániku pojištění pro neplacení pojistného. Dlužné pojistné za uvedené období činí 5 382 Kč. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužné částky. 5. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2782 odst. 1, 2 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 7. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž jejím předmětem bylo životní pojištění, a to oproti závazku žalovaného jako pojistníka platit pojistné ve výši 999 Kč měsíčně. Pojištění bylo sjednáno dne [datum] a trvalo do [datum], kdy zaniklo. Žalovaný za období od [datum] do [datum] nedostál své povinnosti vyplývající pro něj z předmětné pojistné smlouvy a neuhradil sjednané pojistné. V řízení bylo tedy pouze na žalovaném, aby úhradu dlužného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradila, případně, že uplatněná pohledávka zanikla některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v průběhu řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, z titulu dlužného pojistného, částku ve výši 5 382 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za požadovanou dobu, tedy od [datum] do zaplacení. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, jelikož žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady ve výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky pro aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (u zdejšího soudu např. ve věcech sp. zn. 23 C 55/2021, 24 C 69/2022 a další) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Částku 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní.