24 C 246/2022-121 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u soudu dne 28. 12. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 159,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 13. 4. 2019 s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému z úvěrového účtu č. [bankovní účet] ve prospěch běžného účtu žalovaného neúčelový úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami, Sazebníkem poplatků a Produktovými podmínkami, které se staly součástí smlouvy, poskytnuté finanční prostředky věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 21,20 % p.a. vč. úhrady poplatků za poskytnuté bankovní služby formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, opakovaně se nacházel v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úrok vč. vyčíslených poplatků, tudíž banka využila svého práva dle čl. 14 písm. a) produktových podmínek ve spojení čl. I. smlouvy a dopisem ze dne 21. 10. 2019 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 21. 10. 2019. Dlužnou částku ve výši 5 667,84 Kč byl žalovaný povinen neprodleně uhradit, což neučinil. Žalobkyně se stala právním nástupcem shora uvedeného věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020 s účinností od 20. 11. 2020, přičemž postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 11. 12. 2020. I po dni postoupení, tj. od data 20. 11. 2020 činí dlužná jistina úvěru 2 159,01 Kč, kapitalizované úroky z prodlení do 20. 11. 2020 částku 162,40 Kč, dále žalobkyně požaduje zaplatit úroky z prodlení z dlužné jistiny 2 159,01 Kč od 21. 11. 2020 až do zaplacení a úroky ve výši 21,20 % p. a. z dlužné jistiny ve výši 2 159,01 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení.. Žalovaný nereagoval plněním ani na výzvu právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: 4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla 13. 4. 2019 uzavřena Smlouva o úvěru ([anonymizováno]) ve znění Všeobecných produktových podmínek, Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] a Produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru a Sazebníku poplatků, na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč s datem čerpání ode dne 13. 4. 2019 s úrokovou sazbou 21,20 % p.a., žalovaný se zavázal finanční prostředky jistiny vč. úroků věřiteli vrátit v 6 měsíčních splátkách po 885,61 Kč se splatností k 18. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 18. 5. 2019 s tím, že poslední splátka při řádném splácení bude činit 901,70 Kč. Žalovaný se tedy zavázal věřiteli celkem zaplatit částku 5 329,75 Kč, přičemž pro případ prohlášení úvěru za ihned splatný byl sjednán poplatek ve výši 300 Kč. Banka je oprávněna prohlásit svým rozhodnutí kteroukoli pohledávku banky za klientem za ihned splatnou a požádat klienta o její splacení pro případ porušení smluvních povinností klientem, tj. i ocitne-li se v prodlení se splněním jakékoli pohledávky. Částku 5000 Kč věřitel žalovanému 13. 4. 2019 poskytl ve prospěch úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet], nicméně žalovaný neplnil svoji závazky a výzvou ze dne 22. 10. 2019 byl vyzván k úhradě celkového dluhu, který činil ke dni 21. 10. 2019 výši 5 667,84 Kč. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, žalobkyně se stala právním nástupcem shora uvedeného věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020 s účinností od 20. 11. 2020. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 11. 2020. Dlužná jistina úvěru činí 2 159,01 Kč, kapitalizované úroky z prodlení až do 20. 11. 2020 částku 162,40 Kč, dále žalobkyně požaduje zaplatit úroky z prodlení z dlužné jistiny 2 159,01 Kč od 21. 11. 2020 až do zaplacení a úroky ve výši 21,20 % p.a. z dlužné jistiny ve výši 2 159,01 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení. Žalovaný nereagoval plněním ani na výzvu právního zástupce žalobkyně. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 14. Podle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 15. Po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná, proto jí v plném rozsahu vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku 5 000 Kč, kterou žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný však zůstal v tomto směru zcela nečinný. Z důvodu porušení smluvních podmínek požadovala banka dni 21. 10. 2019 uhradit celkovou výši nedoplatku 5 667,84 Kč v souladu se smluvními podmínkami stran, což doposud nebylo žalovaným splněno, tudíž má žalobkyně zcela právo na plnou úhradu nedoplatku na jistině ve výši 2 159,01 Kč, a to včetně sjednaného úroku za poskytnutí úvěru a úroku z prodlení z této částky až do její úplné úhrady v rozsahu uplatněném v žalobě, kterou je soud zcela vázán. 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle procesní úspěšnosti tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu na nákladech řízení ve výši 1 489 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 600 Kč podle § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů a 3 x RP á 100 Kč, tj. 300 Kč podle §14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tar