24 C 55/2022-21 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 8. 12. 2021 zaplacení částky 1 500 Kč se shora uvedeným zákonným úrokem z prodlení s tím, že se žalovaná v [obec] dne 18. 8. 2021 na lince hromadné dopravy provozované [označení žalobkyně], neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem a naplnila podmínky pro to, aby na ní provozovatel veřejné dopravy úhradu přirážky ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu. Žalovaná uvedený dluh dobrovolně neuhradila ani na výzvu právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 4. Žalovaná se nacházela dne 18. 8. 2021 ve 20:31 hod. v [obec] v přepravním prostoru hromadné dopravy linky [číslo] neprokázala se platným jízdním dokladem ani nezaplatila následně přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč v souladu s přepravními podmínkami žalobkyně pro případ nezaplacení jízdného. Pohledávku žalobkyni žalovaná ani k výzvě právního zástupce žalobkyně doposud neuhradila. 5. Podle § 2550 občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 2553 odst. 1 občanského zákoníku, jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas. 7. Podle § 2578 občanského zákoníku, podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 8. Podle § 49 odst. 3 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 9. Podle § 4 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 10. Dle § 37 odst. 5 z.č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozd. předp., je cestující mimo jiné povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatiti jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 11. Dle § 37 odst. 6 z.č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozd. předp., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nař.vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 15. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla konkludentně uzavřena smlouva o přepravě osob v souladu se shora uvedenými ustanoveními, neboť se žalovaná nacházela v přepravním vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a použila její dopravní prostředek linky [číslo]. Žalovaná měla povinnost prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem a neprokáže-li se, zaplatit jízdné a přirážku, popřípadě prokázat svoji totožnost. Žalovaná se však na místě platným jízdním dokladem neprokázala, přirážku nezaplatila tak, jak pro ni plynulo z přepravní smlouvy. V souvislosti s prodlením žalované s plněním peněžitého závazku se žalovaná dostala po uplynutí 15. dne po dni realizace jízdy do prodlení, tudíž má provozovatel přepravy zcela nárok na jistinu i na uplatňované příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě žalobkyně vyhověl. 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle procesní úspěšnosti tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu na nákladech řízení ve výši 1 489 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 600 Kč podle § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů a 3 x RP á 100 Kč, tj. 300 Kč podle §14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a dále 21 % DPH ve výši 189 Kč, neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení. 17. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako lhůtu třídenní od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta (dle § 149 odst. 1 o. s. ř.).