29 C 12/2022-29 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 7 714 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný svým jednáním způsobil poškození zdraví pojištěnce žalobkyně [jméno] [příjmení], které si vyžádalo lékařské ošetření. V souvislosti s tímto zraněním vznikla žalobkyni úhradou za poskytnutou lékařskou péči škoda ve výši 7 714 Kč. V přestupkovém řízení [stát. instituce] byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití, když dne [datum] cca v [údaj o čase] hodin ve [obec], na [anonymizováno] a [anonymizována tři slova], fyzicky napadl poškozenou úderem pěstí do [anonymizována dvě slova] části a následně ji shodil ze [anonymizováno]. Poškozená utrpěla zranění s nutností lékařského ošetření. Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván k náhradě škody, na výzvu nereagoval, proto mu byla zaslána předžalobní výzva. Žalovaný do podání žaloby požadovanou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. (dále jen „o. s. ř.”). 4. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný svým jednáním způsobil poškození zdraví pojištěnce žalobkyně [jméno] [příjmení], které si vyžádalo lékařské ošetření. V souvislosti s tímto zraněním vznikla žalobkyni úhradou za poskytnutou lékařskou péči škoda ve výši 7 714 Kč. V přestupkovém řízení [stát. instituce] byl žalovaný uznán vinným dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, z přestupku ublížení na zdraví jinému, které spočívalo v tom, že dne [datum] ve [údaj o čase] hod. na [anonymizováno] a [anonymizována tři slova], [obec], [ulice a číslo], udeřil [jméno] [příjmení] pěstí do [anonymizována dvě slova] části a následně ji shodil ze [anonymizováno], kdy po dopadu utrpěla naražení [anonymizováno] a hematom na [anonymizována dvě slova]. Její zranění si vyžádalo lékařské ošetření. Žalobkyně žalovaného dopisem ze dne [datum] vyzvala k úhradě částky 7 714 Kč ve lhůtě do 15-ti dnů. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu jeho trvalého bydliště, dne [datum] byla uložena u pošty, což bylo žalovanému oznámeno, žalobkyni se však vrátila zpět, neboť žalovaný si ji v úložní době nevyzvedl. Následně byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky ve lhůtě do [datum] předžalobní upomínkou ze dne [datum], avšak žalovaný částku 7 714 Kč neuhradil. 5. Podle ust. § 55 odst. 1, 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství a soudy. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do 1 měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl. 6. Podle ust. § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se dopustil protiprávního jednání vůči [jméno] [příjmení] jako pojištěnci žalobkyně, za které byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. V řízení bylo dále prokázáno, že v důsledku újmy na zdraví způsobené žalovaným byly pojištěnci žalobkyně poskytnuty úkony zdravotní péče v hodnotě 7 714 Kč, které hradila žalobkyně. Dle shora cit. ust. § 55 odst. 1, 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění tak žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na náhradu škody v rozsahu ve výši 7 714 Kč, přičemž žalobkyně k úhradě této částky žalovaného řádně vyzvala, a to výzvou ze dne [datum] do 15 dnů ode dne doručení výzvy k náhradě škody, přičemž výzva byla žalovanému doručena dne [datum], kdy se dostala do sféry dispozice žalovaného uložením u pošty. Žalovaný však na výzvu žalobkyně nereagoval a dostal se tak nejpozději dnem [datum] do prodlení s plněním svého závazku, proto žalobkyni vzniklo rovněž právo na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, jehož výši i počátek splatnosti soud shledává důvodným a souladným se zákonem. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. Lhůtu k plnění ve výroku I. tohoto rozsudku soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obvyklou třídenní. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 tak, že žalobkyni jako procesně úspěšnému účastníku soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta ve výši 3 750 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 a půl úkonů právní služby po 1 500 Kč a z paušální náhrady účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění). Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 6 026,50 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Lhůtu k plnění uložil soud i ve výroku II. jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.