29 C 51/2022-40 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 18. 2. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 16 252 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 5. 9. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Rámcová smlouva, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně upravující mimo jiné podmínky, za kterých budou mezi žalobkyní a žalovanou uzavírány konkrétní smlouvy o výpůjčce (článek 13 Obchodních podmínek). Na základě Rámcové smlouvy došlo k uzavření konkrétní smlouvy o výpůjčce ze dne 5. 9. 2019, když dokladem o uzavření smlouvy a o předání předmětu výpůjčky (vč. specifikace předmětu výpůjčky a jeho ceny) byla výdejová karta [číslo] ze dne 5. 9. 2019. Předmět výpůjčky včetně jeho hodnoty byl specifikován v uvedené výdejové kartě. Dle článku 13 odst. 3.6 Obchodních podmínek byla žalovaná povinna vrátit žalobci předmět výpůjčky do 30 dnů od výzvy žalobkyně k jeho vrácení, nejpozději však byla žalovaná povinna vrátit všechny předměty výpůjčky ke dni ukončení rámcové smlouvy. K ukončení konkrétní smlouvy o výpůjčce došlo na základě výpovědi žalobkyně ze dne 31. 3. 2021, v rámci které žalobkyně současně vyzvala žalovanou k vrácení předmětu výpůjčky. Žalovaná předmět výpůjčky nevrátila řádně a včas, a to ani zčásti. Žalobkyně proto dne 4. 6. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 16 252 Kč. Ke své výzvě přiložila žalobkyně fakturu – daňový doklad [číslo] ze dne 4. 6. 2021, znějící na částku ve výši 16 252 Kč, se splatností dne 18. 6. 2021. Na předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky žalovaná také nereagovala. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pohledávky související s její podnikatelskou činností, požadovala žalobkyně i úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění: -) z výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne 22. 2. 2022, že jde o společnost s ručením omezeným, jejímž statutárním orgánem je jednatel [titul] [jméno] [příjmení] s bydlištěm [anonymizováno]; -) z rámcové smlouvy z 5. 9. 2019, včetně obchodních podmínek, že byla tohoto dne mezi účastníky rámcová smlouva uzavřena a její součástí byly mimo jiné obchodní podmínky A6 pro uzavírání kupních smluv na dodávky smluvního zboží, uzavírání smluv o výpůjčce reklamních materiálů, uzavírání smluv o výpůjčce výčepní techniky a uzavírání smluv o marketingové podpoře. V rámci těchto podmínek byly v čl. 13 upraveny i podmínky pro výpůjčku výčepního zařízení, konkrétní smlouvu o výpůjčce výčepního zařízení lze uzavřít mezi stranami písemně i ústně, dokladem prokazujícím uzavření smlouvy je vždy dodací list (výdajová karta) s přesnou specifikací předmětu výpůjčky. Dle čl. 13 odst. 3.6 je vypůjčitel povinen vrátit předmět výpůjčky do 30 dnů od výzvy půjčitele, nejpozději ke dni zániku rámcové smlouvy. Dle čl. 13 odst. 3.7 pokud je vypůjčitel v prodlení delším než 30 dnů, je povinen zaplatit půjčiteli smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě všech komponentů tvořících předmět výpůjčky; -) z dodacího listu – výdejové karty výčepního zařízení [číslo] že žalovaná dne 5. 9. 2019 převzala zboží uvedené na výdejové kartě, kdy jde o 14 položek v celkové hodnotě 77 654 Kč bez DPH; -) z výpovědi smlouvy ze dne 31. 3. 2021, předložené včetně kopií podacího lístku a vrácených zásilek, že žalobkyně vypověděla smlouvu o výpůjčce ze dne 5. 9. 2021 (výdajová karta [číslo]) a zásilka doručovaná do sídla žalované byla připravena k vyzvednutí dne 9. 4. 2021, zásilka doručovaná jednateli žalované byla doručena dne 14. 4. 2021; -) z výzvy k úhradě smluvní pokuty ze dne 4. 6. 2021, včetně kopií doručenky a daňového dokladu [číslo] že dne 8. 6. 2021 byla připravena k vyzvednutí zásilka adresovaná do sídla žalované, dne 10. 6. 2021 byla připravena k převzetí zásilka adresovaná jednateli žalované, přílohou výzvy k úhradě smluvní pokuty byla faktura za nevrácené výčepní zařízení vyčíslená na částku 16 252 Kč se splatností dne 18. 6. 2021; -) z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 23. 8. 2021, včetně kopie vrácené zásilky, že tato výzva byla odeslána do sídla žalované dne 24. 8. 202. 4. Soud učinil následující závěr o relevantním skutkovém stavu: Mezi účastníky byla dne 5. 9. 2019 uzavřena rámcová smlouva, na jejímž základě byla stejného dne uzavřena smlouva o výpůjčce konkrétně specifikovaných komponentů výčepního zařízení v celkové hodnotě 77 654 Kč bez DPH. Žalobkyně vypověděla smlouvu o výpůjčce výpovědí doručenou do právní dispozice žalované v dubnu roku 2021, součástí této výpovědi byla i výzva k vrácení všech položek, které byly předmětem smlouvy o výpůjčce. Žalovaná žalobkyni požadované položky nevrátila. Výzvou ze dne 4. 6. 2021 byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě smluvní pokuty ve výši 16 252 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, avšak bez úspěchu. 5. Podle ustanovení § 1746 občanského zákoníku, zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Podle ustanovení § 2193 občanského zákoníku, smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. 7. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 9. Soud po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci mezi sebou jako podnikatelé uzavřeli na základě rámcové smlouvy dne 5. 9. 2019 platnou smlouvu o výpůjčce, přičemž právní režim této smlouvy byl detailněji upraven ve všeobecných obchodních podmínkách, které byly součástí rámcové smlouvy. Z jejich obsahu vyplývá, že se vypůjčitel zavázal k vrácení předmětu výpůjčky do 30 dnů poté, co bude půjčitelem k vrácení vyzván. Současně z jejich obsahu vyplývá, že se vypůjčitel zavázal zaplatit smluvní pokutu v ceně předmětu výpůjčky, pokud by se ocitl ve více jak 30 denním prodlení s jeho vrácením. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení zboží ve výpovědi doručené jednateli žalované dne 14. 4. 2021 (zásilka doručovaná do sídla žalované byla připravena k vyzvednutí již dne 9. 4. 2021) a žalovaná doposud předmět výpůjčky nevrátila, je zřejmé, že nárok žalobkyně na smluvní pokutu v požadované výši je ve smyslu čl. 13 odst. 3.7 všeobecných obchodních podmínek oprávněný. Úrok z prodlení soud přiznal dle žalobního návrhu, když počátek prodlení odpovídá dni následujícímu po splatnosti faktury, ve které žalobkyně vyčíslila smluvní pokutu. 10. V řízení tedy byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně i pasivní věcná legitimace žalované. Žalovaná v tomto řízení vrácení předmětu výpůjčky či jiné okolnosti na svou obranu netvrdila ani neprokazovala, přičemž o povinnosti tvrdit a prokázat tuto skutečnost nemohla být s ohledem na svou nepřítomnost u jednání poučena. Neunesla tak v řízení břemeno tvrzení a důkazní. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. Dále soud přiznal žalobkyni paušální náklady na vymáhání pohledávky ve smyslu ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč, když dle tohoto ustanovení jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 12. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť žalobkyně byla zcela procesně úspěšným účastníkem a má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za zastupování advokátem dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v částce 5 340 Kč (za 3 úkony právní služby po 1 780 Kč, tj. za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění se skutkovým a právním základem), náhradou hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 3