17 C 176/2023-27 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 6. 3. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 53 500 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 27. 4. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen dne 5. 7. 2022 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval a poté poslal žádost o úvěr. Návrh smlouvy žalovaný akceptoval zadáním kódu získaného z SMS zprávy. Úvěr byl žalovanému poskytnut převodem na jeho bankovní účet. Podle čl. 8 smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky jednorázovou sankci 500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s 5 splátkami, tedy celková výše sankce činila 2 500 Kč. Podle čl. 3 smlouvy požadovala žalobkyně dále úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění dne 1. 8. 2022. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne 27. 4. 2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným a že žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím kódu SMS verifikace. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, doba trvání úvěru činila 70 dní a poplatek za poskytnutí úvěru činil celkem 21 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr žalobkyni uhradit spolu s poplatkem v pěti splátkách opakujících se každých 14 dní v souladu s tabulkou uvedenou v čl. 5 smlouvy. V čl. VIII. byly stanoveny sankce za prodlení. V čl. 8 si strany smlouvy sjednaly povinnost žalovaného uhradit v případě prodlení s jakoukoliv splátkou smluvní pokutu ve výši 500 Kč; -) ze souhlasu se zpracováním, uchováním a postupováním osobních údajů bylo zjištěno, že žalovaný udělil souhlas se zpracováním jeho osobních údajů a předání [právnická osoba]; -) z potvrzení o přijaté platbě bylo zjištěno, že dne 4. 8. 2021 zaslal žalovaný na účet žalobkyně částku 1 Kč; -) z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 27. 4. 2022 zaslala žalobkyně na účet žalovaného částku 30 000 Kč; -) z výzvy ze dne 1. 8. 2022 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 52 740,01 Kč do tří dnů. 4. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 4. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal úvěr splatit v pěti splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč ve lhůtě 70 dnů. Pro případ prodlení s jakoukoliv splátkou si strany smlouvy sjednaly povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Dne 1. 8. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě částky 52 740,01 Kč do tří dnů. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 7. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 8. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. 13. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75 Co 75/2010-83, a dále komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně svou povinnost v řízení splnila, neboť tvrdila a prokázala, že se žalovaným uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru a že žalovanému poskytla částku 30 000 Kč. V řízení bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že žalobkyni dluh uhradil, případně že dluh vůči žalobkyni zanikl jinak než splněním, nebo že dluh žalovaného nevznikl vůbec. Žalovaný však tuto svou povinnost v řízení nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 30 000 Kč, dlužný poplatek ve výši 21 000 Kč a v souladu s čl. 8 smlouvy také smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč za prodlení s úhradou 5 splátek, tedy celkem částku 53 500 Kč. Rovněž je žalovaný z důvodu prodlení povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni, kdy měl být úvěr splacen, tj. od 6. 7. 2022 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 062,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 140 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 53 500 Kč, sestávající z částky 3 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 260 Kč za předžalobní výzvu podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a z částky 3 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 2 242,80 Kč, neboť advokát žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku.