17 C 218/2023-73 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 10. 5. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 36 345 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 18. 2. 2022 na adrese [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 27 000 Kč s možností postupného čerpání. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Při sjednávání smlouvy žalovaný zvolil volitelnou službu„ Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč. Úvěr byl splatný dne 20. 3. 2022, žalovaný však ničeho neuhradil a dluží jistinu ve výši 27 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč a poplatek za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty v souladu s čl. 6 VOP a čl. 3 Sazebníku, a to ve výši 0,1 % denně za období od 21. 3. 2022 do 19. 6. 2022 ve výši 2 430 Kč. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z kopie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného; -) ze zprávy o příjmu bylo zjištěno, že žalobkyně zjistila výši čistého měsíčního příjmu žalovaného v částce 21 493 Kč; -) z výpisu transakcí bylo zjištěno, že 18. 2. 2023 byla zaslána částka 27 000 Kč na účet [bankovní účet]; -) ze souhlasu se zpracováním osobních údajů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění; -) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 18. 2. 2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a že žalovaným jako dlužníkem, že žalovaný smlouvu podepsal SMS kódem. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 27 000 Kč. Žalovaný si dále zvolil službu [anonymizováno] za poplatek 165 Kč. Výše poplatku za čerpání úvěru činila 6 750 Kč. Úvěr byl splatný ke dni 20. 3. 2022; -) ze Sazebníku, Všeobecných obchodních podmínek a údajů o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně byla oprávněna požadovat v případě prodlení s platbou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení; -) z předžalobní výzvy ze dne 30. 11. 2022 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslána výzva k úhradě částky 39 907,80 Kč do tří dnů; -) z autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že ověření totožnosti žalovaného bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. [bankovní účet]; -) z výpisu posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že celkový počet členů společné domácnosti žalovaného činil 3, počet členů domácnosti s příjmem činil 2, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činila 1 100 Kč, na bydlení 10 000 Kč a na nezbytné výdaje 3 000 Kč. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činila 21 493 Kč. Disponibilní příjem činil 12 300 Kč; -) z výpisu účtu žalovaného za období od 16. 11. 2020 do 23. 6. 2021 byly zjištěny příchozí a odchozí platby žalovaného. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne 18. 2. 2022 se žalovaným úvěrovou smlouvu, jejíž nedílnou součástí byl Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky, a to prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku, na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa]. Žalobkyně se jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 27 000 Kč a žalovaný se jako úvěrovaný zavázal úvěr žalobkyni splatit do 20. 3. 2022 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč a poplatkem za službu [anonymizováno] ve výši 165 Kč. Pro případ prodlení si strany smlouvy sjednaly nárok žalobkyně účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru. Žalovanému byly poskytnuty před uzavřením smlouvy údaje o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně rovněž před uzavřením smlouvy o úvěru ověřovala bonitu žalovaného. Úvěr ve výši 27 000 Kč byl žalovanému poskytnut dne 18. 2. 2022 převodem na bankovní účet žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 30. 11. 2022, a to nejpozději do 3 dnů ode doručení výzvy. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 8. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluhy řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75 Co 75/2010-83, a dále komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně svou povinnost v řízení splnila, neboť tvrdila a prokázala, že se žalovaným uzavřela smlouvu úvěru a že žalovanému poskytla 27 000 Kč. V řízení bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že žalobkyni dluh uhradil, případně že dluh vůči žalobkyni zanikl jinak než splněním, nebo že dluh žalovaného nevznikl vůbec. Žalovaný však tuto svou povinnost v řízení nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 33 915 Kč představující dlužnou jistinu úvěru, poplatek za poskytnutí úvěru a poplatek za službu [anonymizováno], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 21. 3. 2022 do zaplacení. Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 2 430 Kč v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami a čl. 3 Sazebníku Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 908,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 454 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 36 345 Kč, sestávající z částky 2 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 580 Kč za předžalobní výzvu podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a z částky 2 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., a nakonec daň z přidané hodnoty ve v