18 C 60/2023-57 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 28. 2. 2023 domáhal zrušení výživného pro dceru [jméno] [příjmení] vzhledem ke svém zdravotnímu stavu. V červnu 2022 prodělal mozkovou mrtvici, přišel o 100 % zraku na pravém oku. Nemůže si dovolit platit výživné v částce 1 000 Kč měsíčně, momentálně je s manželkou bez domova, pobývají dočasně u známých. Pobírá dávky hmotné nouze 3 000 Kč na měsíc, chce požádat o invalidní důchod. 2. Žalovaný uvedl, že požadavek žalobce na zrušení výživného neuznává. Dosud není přesně znám rozsah zdravotního omezení žalobce, a proto nelze s jistotou tvrdit, že není schopen vykonávat žádnou práci. Žalobce se od 4. 4. 2022 nachází v evidenci uchazečů o zaměstnání, a žádá tak o jeho zprostředkování. Doložil lékařskou zprávu ze dne 4. 1. 2023, ze které vyplývá, že aktuálně není schopen pracovat, když je třeba nejprve provést další lékařská vyšetření k posouzení celkového zdravotního stavu, přičemž je žalobce ze své nedbalosti neabsolvoval. Žalovaná nezpochybňuje vážnost zdravotního stavu žalobce, má však za to, že je předčasné rozhodovat o zrušení vyživovací povinnosti, když dosud není jasně diagnostikován zdravotní stav žalobce, a tím pádem možnost jeho uplatnění na trhu práce. Lze navíc uvést, že pracovní možnosti existují i pro osoby nevidomé, příp. jinak zdravotně znevýhodněné. Není rozhodně nezbytné, aby žalobce vykonával zaměstnání, ve kterém je vyučen. Dále žalobce sám uvedl, že řeší přiznání invalidního důchodu, který nahrazuje příjem, a lze z něj tak výživné stanovit. [jméno] [příjmení], [datum narození] je vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte aktuálně ve výši 9 220 Kč měsíčně. Až do této výše má žalovaná nárok na výživné od rodičů. Žalobce má, stejně jako matka, stanovenu vyživovací povinnost ve výši 1 000 Kč měsíčně, která zdaleka nepokrývá náklady devatenáctileté dívky, natož příspěvek vyplácený státem. [jméno] [příjmení] stále studuje, osamostatnila se a bude žádat o zaopatřovací příspěvek. 3. Soud učinil následující skutková zjištění: - z potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, že žalobce je v pracovní neschopnosti od 30. 1. 2023; - z lékařské zprávy žalobce ze dne 9. 9. 2022, že žalobce prodělal mozkový infarkt; - z potvrzení zdravotní způsobilosti k výkonu práce obvodní lékařky žalobce ze dne 4. 1. 2023, že t.č. není žalobce schopen pracovat, nutné dovyšetření za 2 – 3 měsíce, dále je uvedeno„ vykašlal se na vyšetření“; - ze sdělení [jméno] [příjmení], že stále studuje, po maturitě plánuje studovat na VOŠZ [obec] obor diplomovaná všeobecná sestra, je v pěstounské péči [jméno] [příjmení]; - z potvrzení o studiu, že ve školním roce 2022 [číslo] studovala [jméno] [příjmení] 4. ročník střední zdravotnické školy; - z rozsudku Okresního soudu v Olomouci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 6. 8. 2019, že se nezl. [jméno] [příjmení] svěřuje do pěstounské péče [jméno] [příjmení], [datum narození], když rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 26. 4. 2014 byla nezl. [jméno] [příjmení] svěřena do péče pěstounky [jméno] [příjmení], [datum narození]; - z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v Olomouci ze dne 24. 10. 2022 a z přehledu vyplacených příspěvků na úhradu potřeb dítěte, že [jméno] [příjmení] byl přiznán příspěvek na úhradu potřeb dítěte (dávka pěstounské péče) v částce 9 220 Kč ode dne 1. 10. 2022, kdy původní výše činila 7 260 Kč; - ze záznamu z jednání s uchazečem o zaměstnání, že dne 4. 1. 2023 se dostavil žalobce na ÚP, kdy uvedl, že dořeší svůj zdravotní stav, bude podstupovat lékařská vyšetření, převzal nabídku na pozici stoláře. Dne 3. 5. 2023 se dostavil na ÚP žalobce a doložil ukončenou pracovní neschopnost k 3. 5. 2023. Aktuální potvrzení o zdravotním stavu a příp. pracovním omezení bude dokládat následně; - ze žádosti o zprostředkování zaměstnání ze dne 4. 4. 2022, že si žalobce dne 4. 4. 2022 podal u ÚP žádost o zprostředkování zaměstnání na plný úvazek; - z rozsudku Okresního soudu v Olomouci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 25. 5. 2016, že žalobci byla uložena povinnost platit výživné na nezl. [jméno] [příjmení] ve výši 1 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 4. 2014 na účet ČR – Úřad práce České republiky. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 26. 4. 2014 byla nezl. [jméno] [příjmení] svěřena do péče pěstounky [jméno] [příjmení], [datum narození]. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 6. 8. 2019, byl nezl. [jméno] [příjmení] svěřena do pěstounské péče [jméno] [příjmení], [datum narození]. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 25. 5. 2016 byla žalobci uložena povinnost platit výživné na nezl. [jméno] [příjmení] ve výši 1 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 4. 2014 na účet ČR – Úřad práce České republiky. Od této doby nebylo výživné upravováno. Žalobce byl od 30. 1. 2023 do 3. 5. 2023 v pracovní neschopnosti, dne 9. 9. 2022 prodělal mozkový infarkt. Dne 4. 4. 2022 si žalobce podal u ÚP žádost o zprostředkování zaměstnání na plný úvazek. Dne 4. 1. 2023 se dostavil žalobce na ÚP, kdy uvedl, že dořeší svůj zdravotní stav, bude podstupovat lékařská vyšetření, převzal nabídku na pozici stoláře. Dne 3. 5. 2023 se dostavil na ÚP žalobce a doložil ukončenou pracovní neschopnost k 3. 5. 2023 s tím, že aktuální potvrzení o zdravotním stavu a příp. pracovním omezení bude dokládat následně. [jméno] [příjmení] stále studuje, po maturitě plánuje studovat na VOŠZ [obec] obor diplomovaná všeobecná sestra, v současné době je v pěstounské péči [jméno] [příjmení], kdy jí byl přiznán příspěvek na úhradu potřeb dítěte (dávka pěstounské péče) v částce 9 220 Kč ode dne 1. 10. 2022 (původní výše činila 7 260 Kč). 5. Podle ust. § 910 odst. 1 občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 6. Podle ust. § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 7. Podle ust. § 913 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 8. Podle ust. § 921 odst. 1 občanského zákoníku, výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. 9. Podle ust. § 922 odst. 1 občanského zákoníku, výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 10. Podle ust. § 961 občanského zákoníku, svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným. 11. Podle ust. § 47f zákona č. 359/1999 Sb., zákon o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě56 svěřené do pěstounské péče. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle věty první se vyplácí osobě pečující. Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu56, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby9b s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující. Příspěvek náležející dítěti podle věty první se vyplácí tomuto dítěti od splátky příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. 12. S ohledem na výsledky provedeného dokazování v návaznosti na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zrušení výživného pro žalovanou ve prospěch státu – ČR není důvodný. 13. V řízení bylo prokázáno, že dcera žalobce byla svěřena do pěstounské péče s tím, že pěstoun je oprávněn a povinen děti zastupovat a spravovat jejich majetek namísto jejich rodičů. Soud se také zabýval otázkou, zda v souladu