12 C 329/2023-61 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 7. 8. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 134 Kč se shora uvedeným úrokem z prodlení z titulu nedoplatku na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , tel. číslo, ze dne 14. 11. 2022, která byla uzavřena mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, prostřednictvím elektronické webové stránky. Na základě smlouvy poskytl věřitel žalovanému úvěr ve výši 5 100 Kč ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 1. 1. 2023. Žalovaný uvedený úvěr čerpal, ale finanční prostředky ve sjednané lhůtě věřiteli nevrátil. Přes upomínky k úhradě vystavené původním věřitelem nebyla pohledávka s příslušenstvím zaplacena. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022. Pohledávka žalobkyně v celkové výši 29 134 Kč se tedy skládá z jistiny ve výši 25 000 Kč, ze smluvního úroku, který v době činil 3 309 Kč, a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 825 Kč. Výzva k plnění byla žalobkyní žalovanému zaslána dne 18. 5. 2023.2. Dne 7. 9. 2023 vydal zdejší soud na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou, byl proto zrušen usnesením ze dne 24. 10. 2023. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o.s.ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila v žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o.s.ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: Společnost , právnická osoba, jakožto právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli distančním způsobem, a to zasláním kódu klientem dne 14. 11. 2022 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , tel. číslo, , přičemž mezi stranami byl sjednána v případě porušení smluvní povinnosti smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž je splatná den následující po dni takového prodlení. Dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku ve výši 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Na základě smlouvy poskytl věřitel žalovanému úvěr ve výši 5 100 Kč, který po následném navýšení úvěru žalovaným od 14. 11. 2022 do 24. 11. činil 25 000 Kč. Z bankovního účtu věřitele bylo bezhotovostní platbou dne 14. 11. 2022 připsáno ve prospěch majitele účtu č., č. účtu, , tj. žalovaného velem 5 100 Kč s označením variabilního symbolu provedené platby pod č. úvěrové smlouvy č. , hodnota, . Dne 8. 12. 2022 uzavřela Zaplo finance s.r.o. a , právnická osoba, . smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno 8. 12. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu, a to předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne 1. 1. 2023. Žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou ze dne 18. 5. 2023 žalovaného k úhradě pohledávky, avšak žalovaný doposud tuto povinnost nesplnil. Žalobkyně žádným způsobe soudu nedoložila, zda a jak zkoumala úvěruschopnost žalovaného.4. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.5. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.7. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2 nař.vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná, a proto ji v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyně jakožto právní nástupkyně a věřitel vůči žalované sice v řízení prokázala poukázání uplatněné pohledávky bezhotovostním převodem z bankovního účtu poskytovatele finančních prostředků právní předchůdkyní ve prospěch bankovního účtu žalovaného. Avšak žalobkyně neprokázala pasivní legitimaci žalovaného z titulu právního institutu uzavření úvěrového závazku, neboť uzavřená smlouva tak, jak vyplývalo z jejího obsahu, byť se nazývala smlouvou o úvěru, takovým závazkem nebyla. Z uvedeného důvodu, jakož pro případ skutečně uzavřeného úvěrového závazku, kdy nebylo ani žalobkyní řádně doloženo zkoumání úvěruschopnosti žalovaného pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, se stalo toliko bezdůvodným obohacením žalovaného na úkor věřitele, který mu poskytl částku 25 000 Kč ve prospěch účtu, jehož je žalovaný majitelem. V řízení bylo tedy žalobkyní prokázáno plnění právním předchůdcem ve prospěch žalovaného bez právního důvodu, tudíž nárok žalobkyně jakožto právního nástupce poskytovatele této finanční částky je zcela důvodný. Soud tedy zcela vyhověl žalobkyni jak ohledně požadované jistiny, tak i příslušenství pohledávky, když konkrétní splatnost byla zjevná z dohody stran a žalovaný přes upomínky svoji povinnost, byť s ohledem na bezdůvodné obohacení nesplnil. Tudíž má žalobkyně zcela nárok i na uplatněné příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení až do jejího úplného zaplacení tak, jak bylo rozhodnuto ve výroku I. rozsudku.11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle procesní úspěšnosti tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu na nákladech řízení ve výši 2 485 Kč. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 033 Kč, odměnu advokáta za 3 úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé) a 3 x režijní paušál po 100 Kč, podle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), a dále 21 % DPH ve výši 252 Kč, neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení. Přeplatek soudního poplatku byl žalobkyni ve výši 133 Kč soudem již vrácen.12. Lhůtu k plnění soud u obou výroků stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní od právní moci tohoto rozsudku a místo plnění nákladů řízení je k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.