16 C 153/2016-736 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, doplněnou podáním ze dne , datum, a podáním ze dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky 351 000 Kč s odůvodněním, že dne , datum, žalobce na základě ústní dohody pronajal žalovanému rekreační plavidlo značky a typu Derek 26 ev. č. , hodnota, , které je ve vlastnictví žalobce. Loď v té době kotvila v přístavišti Jezera na ostrově Murter v Chorvatsku, odkud žalovaný dne , datum, jako její kapitán vyplul společně s dalšími čtyřmi členy posádky na ostrov Kaprije, kde následně dne , datum, loď havarovala. Žalobce tvrdil, že žalovaný byl ještě před započetím plavby výslovně určen žalobcem jako kapitán lodi, když ze všech členů posádky měl žalovaný všechna nezbytná oprávnění k vedení plavidla a měl také největší zkušenosti s plavbou. Byl také uveden jako kapitán na úředních dokladech, a to protokolu o havárii. V době nehody byl u kormidla. Tvrdil, že předmětná loď s názvem „Beruška“ byla žalovanému pronajata na základě ústně uzavřené nájemní smlouvy. Za pronájem lodi zaplatil žalovaný žalobci nájemné, když úhradu tohoto nájemného žalobce doložil výpisem z banky ze dne , datum, . Žalobce tvrdil, že výše nájemného nebyla stanovena dle ceníku žalobce a ve výši nájemného bylo zohledněno jednak to, že žalovaný byl na této lodi poprvé a dále také to, že žalobce se s žalovaným znali a také to, že se do výše nájemného promítly práce, které žalovaný na lodi Beruška provedl v rámci přípravy lodě na vyplutí. Část nájemného za užívání lodi Beruška tedy žalovaný zaplatil žalobci v penězích, část nájemného si odpracoval. Žalovaný porušil své povinnosti, když loď Berušku vrátil žalobci havarovanou. O tom, že byl určen kapitánem lodě, svědčí také fakt, že úřadu vyšetřujícímu nehodu zaslal kopie svých dokladů, opravňujících jej k vedení lodě. Žalovaný dle tvrzení žalobce neučinil všechna potřebná opatření k odvrácení škody, kdy například vůbec nevyužil možnost plout s lodí dále na volné moře, kde by nehrozil střet se skalami, zakotvit v některém z blízkých chráněných kotvišť, použít plachty a podobně. Namísto toho žalovaný provedl obrat, který byl však s ohledem na situaci zjevně chybným manévrem, neboť tento loď ještě více přiblížil ke skalám a tím přispěl k nehodě. Pokud jde o výši škody, došlo k poškození lodi Beruška a výše škody byla stanovena znaleckým posudkem.2. Žalovaný se k žalobě písemně vyjádřil, potvrdil to, že dne , datum, havarovala u ostrova Kaprije v Chorvatské republice loď typu Derek 26 pojmenovaná jako Beruška. Žalovaný popíral jakoukoli odpovědnost a nesouhlasil s výší a rozsahem údajného poškození lodi. Tvrdil, že neměl v době, kdy došlo k nehodě loď pronajatou. Nebyl ani určen kapitánem lodi. V uvedených dnech probíhala příprava lodi na letní sezonu. Práce probíhaly do , datum, . V tento den žalobce určil, že žalovaný pojede na Berušce s ním ještě , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce spolu s dalšími pluli na druhé lodi jménem Fantasia. Beruška začala ztrácet na rychlosti a nebyla schopna kvůli větru a vlnám sledovat kurz druhé lodi. Pokoušeli se držet loď dál od břehu, ale v blízkosti břehu vysadil motor, který neměl patřičný výkon, a loď narazila levobokem na ostrov. Žalovaný potvrdil, že v té době byl u kormidla, tvrdil, že nebylo možné nehodě zabránit, když nemohli použít motor tak, aby mohli z blízkosti ostrova odplout. Na místě nehody se snažili zabránit vzniku větších škod. Loď byla vyzvednuta, odvezena do Bílova, kde byla svépomocí opravena a odvezena zpět do Chorvatska. Dále se vyjadřoval k otázkám výše škody, když uvedl, že dne , datum, byla loď opět spuštěna na moře, od té doby jí žalobce provozuje a žalobce ji nabízí k prodeji za 490 000 Kč, nebo 18 200 euro.3. Okresní soud v Olomouci rozhodl rozsudkem, č. j. 16 C 153/2016-140, ze dne 24. 1. 2017, kterým žalobu žalobce zamítl. Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci pak byl rozsudek Okresního soudu v Olomouci zrušen a věc vráceno okresnímu soudu k dalšímu řízení, a to usnesením č. j. 69 Co 251/2017-190, ze dne 21. 9. 2019, kdy uvedl, že je nutno doplnit dokazování, a při jeho řádném vyhodnocení co do základu nároku odpovědnosti žalovaného za škodu v celém komplexu dané problematiky, vyplývající z předmětu sporu z pohledu všech tří skutkových podstat, žalobcem tvrzených.4. Dále Okresní soud v Olomouci rozhodl rozsudkem ze dne 18. 1. 2022, č. j. 16 C 153/2016-452, kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 82 266 Kč a žalobu zamítl v rozsahu částky 268 734 Kč. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a o náhradě nákladů řízení státu k odvolání žalobce, který podal odvolání pouze co do částky 216 362 Kč, pak Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci usnesením ze dne 25. 10. 2022, č. j. 69 Co 202/2022-522, rozsudek Okresního soudu v Olomouci v rozsahu částky 216 362 Kč zrušil stejně jako ve výrocích ohledně náhrady nákladů řízení a věc v tomto rozsahu vrátil Okresnímu soudu k dalšímu řízení. Uvedl, že závěry Okresního soudu jsou předčasné a nemají oporu v provedeném dokazování. Odpovědnost podle ust. § 2910 o. z. přepokládá, že škůdce porušil povinnost stanovenou zákonem; v posuzované věci povinnost vůdce plavidla dle § 29b odst. 3 zák. č. 114/1995 Sb. Objasnit příčiny plavební nehody lodi Beruška, ke které došlo dne , datum, je otázkou odbornou. To lze jen za pomoci znaleckého posudku (§127 o. s. ř.) znalce se specializací doprava – příčiny vzniku plavebních nehod. Posudek k objasnění, co bylo skutečnou příčinou havárie lodě Beruška, jaké byly mechanismy vzniku této havárie, jakož i to, zda byla možnost účastníků plavby této nehodě zabránit, byl žalobcem navržen v řízení před soudem I. stupně, jak vyplývá z protokolu o jednání ze dne , datum, . Okresní soud navržený důkaz neprovedl, aniž uvedl důvody pro své rozhodnutí, přestože právě tento důkaz je pro posouzení základu nároku žalobce nepochybně významný. Znalec by měl objasnit, co bylo příčinou, že loď z volného moře najela na mělčinu (zadrhla kýlem o dno) a vlny jí nahnaly na ostroh (k poškození lodě došlo pak při příboji), zda důvodem byl způsob, jakým plavidlo bylo nesprávně vedeno, zda vzhledem ke klimatickým podmínkám (bora, vítr 60km/hodina) bylo možné zabránit způsobem vedení plavidla tomu, aby loď najela na mělčinu, zadrhla kýlem o dno a následkem účinku příboje došlo k jejímu poškození. Co konkrétně bylo třeba učinit, aby za daných klimatických podmínek a s přihlédnutím k tomu, do jaké míry byl motor lodi v tu chvíli funkční, bylo možné nehodě zabránit, například vyplout s lodí na volné moře či zakotvit v některém z chráněných kotvišť nacházejících se v blízkosti místa nehody, správně použít plachty a případně tak nahradit funkci motoru. V souvislosti se znaleckým zkoumáním bude zřejmě třeba objasnit též otázku funkčnosti či nefunkčnosti motoru v době nehody, pokud tato otázka bude pro znalce významná z hlediska posouzení příčin nehody (v úvahu pak přichází z hlediska ekonomiky dalšího řízení při nejistém závěru v této otázce i vypracování posudku pro obě varianty). Již nyní lze však konstatovat, že důkazní břemeno o povinnosti prokázat poruchu motoru a její příčinu (špatný technický stav) tíží žalovaného. V této souvislosti bude rovněž třeba se vypořádat s obsahem vyjádření žalovaného ze dne , datum, (čl. 27), kde mimo jiné uvádí „Jeden z členů posádky , tituly před jménem, , jméno FO, ztratil při pohybu na palubě rovnováhu a zakopl o řízení motoru. To způsobilo jeho nečinnost. Následkem toho bylo vyvržení lodě na skalnatý břeh a její poškození.“ Toto vyjádření o důvodech nečinnosti motoru lodě zjevně nekoresponduje s vyjádřením žalovaného a svědků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, o nesprávně fungujícím motoru, jehož nízký výkon se měl projevovat již ve dnech předcházejících uskutečnění plavby, při které došlo k poškození lodě Beruška. Bez znalosti příčiny plavební nehody lodi Beruška (rekreačního plavidla, které je malým plavidlem), kterou soud sám není schopen posoudit, nelze činit závěr, zda se žalovaný dopustil porušení povinnosti stanovené zákonem.5. Soud tedy na základě zrušovacího rozhodnutí odvolacího soudu vyzval žalovaného k doplnění tvrzení ohledně poruchy motoru a její příčiny. Žalobce pak doplnil tvrzení, když uváděl, že ke špatné činnosti motoru se shodně vyjádřil jak žalovaný ve své účastnické výpovědi, tak svědci , tituly před jménem, , jméno FO, a svědek , jméno FO, ve svých svědeckých výpovědích. Oba tito svědci shodně uvedli, že loď neměla dostatečný výkon, aby mohla následovat druhou loď a z toho důvodu , tituly před jménem, , jméno FO, přikázal, aby došlo k vztyčení přední plachty. Nízký výkon nebyl způsoben nefunkčností motoru, ale nedostatečnou údržbou lodi. Z účastnické výpovědi žalobce vyplývá, že Chorvatský úřad, který nehodový děj řešil neudělil za nehodu žádnou pokutu vzhledem k tomu, že k nehodě došlo z důvodu poruchy motoru, jak uvedl žalobce ve své účastnické výpovědi při jednání dne