17 C 298/2023-31 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 2. 10. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 46 700 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 24. 2. 2023 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 26 000 Kč, který měl být splacen dne 4. 5. 2023 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala a poté poslala žádost o úvěr. Návrh smlouvy žalovaná akceptovala zadáním kódu získaného z SMS zprávy. Úvěr byl žalované poskytnut převodem na její bankovní účet. Podle čl. 8 smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky jednorázovou sankci 500 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s 5 splátkami, tedy celková výše sankce činila 2 500 Kč. Podle čl. 3 smlouvy požadovala žalobkyně dále úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 18 200 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k plnění dne 8. 9. 2023. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne 24. 2. 2023 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou a že žalovaná smlouvu podepsala prostřednictvím kódu SMS verifikace. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 26 000 Kč, doba trvání úvěru činila 70 dní a poplatek za poskytnutí úvěru činil celkem 18 200 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni uhradit spolu s poplatkem v pěti splátkách opakujících se každých 14 dní v souladu s tabulkou uvedenou v čl. 5 smlouvy. V čl. VIII. byly stanoveny sankce za prodlení. V čl. 8 si strany smlouvy sjednaly povinnost žalované uhradit v případě prodlení s jakoukoliv splátkou smluvní pokutu ve výši 500 Kč; -) z fotokopie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje úplnou fotokopií občanského průkazu žalované; -) ze souhlasu se zpracováním, uchováním a postupováním osobních údajů bylo zjištěno, že žalovaná udělila souhlas se zpracováním jejích osobních údajů a předání [právnická osoba]; -) z potvrzení o přijaté platbě bylo zjištěno, že žalovaná zaslala na účet žalobkyně částku 1 Kč; -) z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 24. 2. 2022 zaslala žalobkyně na účet žalované částku 26 001 Kč; -) z výzvy ze dne 8. 9. 2023 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 85 486,80 Kč do tří dnů. 4. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 24. 2. 2023 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 26 000 Kč převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se ve smlouvě o úvěru zavázala úvěr splatit v pěti splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 18 200 Kč ve lhůtě 70 dnů. Pro případ prodlení s jakoukoliv splátkou si strany smlouvy sjednaly povinnost žalované uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Dne 8. 9. 2023 zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě částky 85 486,80 Kč do tří dnů. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 7. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 8. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. 13. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75 Co 75/2010-83, a dále komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně svou povinnost v řízení splnila, neboť tvrdila a prokázala, že se žalovanou uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru a že žalované poskytla částku 26 000 Kč. V řízení bylo dále na žalované, aby soudu tvrdila a prokázala, že žalobkyni dluh uhradila, případně že dluh vůči žalobkyni zanikl jinak než splněním, nebo že dluh žalované nevznikl vůbec. Žalovaná však tuto svou povinnost v řízení nesplnila, neboť byla po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 26 000 Kč, dlužný poplatek ve výši 18 200 Kč a v souladu s čl. 8 smlouvy také smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč za prodlení s úhradou 5 splátek, tedy celkem částku 46 700 Kč. Rovněž je žalovaná z důvodu prodlení povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni, kdy měl být úvěr splacen, tj. od 5. 5. 2023 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 513 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 335 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna v celkové výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč podle § 14b odst. 1 bod. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), režijní paušál v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč Místo plnění pak bylo stanoveno k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. Podmínky k použití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.