17 C 299/2023-24 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 22. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 800 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 20. 9. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen dne 3. 10. 2023 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval a poté poslal žádost o úvěr. Návrh smlouvy žalovaný akceptoval zadáním kódu získaného z SMS zprávy. Úvěr byl žalovanému poskytnut převodem na jeho bankovní účet. Podle čl. 3 smlouvy požadovala žalobkyně dále úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 800 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění dne 14. 4. 2023. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne 20. 9. 2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným a že žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím kódu SMS verifikace. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, doba trvání úvěru činila 14 dní a poplatek za poskytnutí úvěru činil celkem 2 800 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr žalobkyni uhradit spolu s poplatkem do 3. 10. 2022 (den konečné splatnosti úvěru); -) z fotokopie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje úplnou fotokopií občanského průkazu žalovaného; -) ze souhlasu se zpracováním, uchováním a postupováním osobních údajů bylo zjištěno, že žalovaný udělil souhlas se zpracováním jeho osobních údajů a předání [právnická osoba]; -) z potvrzení o přijaté platbě bylo zjištěno, že žalovaný zaslal na účet žalobkyně částku 1 Kč; -) z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 20. 9. 2022 zaslala žalobkyně na účet žalovaného částku 10 000 Kč; -) z výzvy ze dne 14. 4. 2023 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 34 876,64 Kč do tří dnů. 4. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 20. 9. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 800 Kč ve lhůtě do 3. 10. 2022. Dne 14. 4. 2023 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě částky 34 876,64 Kč do tří dnů. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 7. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 8. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. 12. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75 Co 75/2010-83, a dále komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně svou povinnost v řízení splnila, neboť tvrdila a prokázala, že se žalovaným uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru a že žalovanému poskytla částku 10 000 Kč. V řízení bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že žalobkyni dluh uhradil, případně že dluh vůči žalobkyni zanikl jinak než splněním, nebo že dluh žalovaného nevznikl vůbec. Žalovaný však tuto svou povinnost v řízení nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč a dlužný poplatek ve výši 2 800 Kč, tedy celkem částku 12 800 Kč. Rovněž je žalovaný z důvodu prodlení povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni, kdy měl být úvěr splacen, tj. od 4. 10. 2022 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), režijní paušál v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Místo plnění pak bylo stanoveno k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. Podmínky k použití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.